Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Slunce zapadá nad Canalem Grande / foto: Lili

48 hodin v romantických Benátkách

Město postavené na 118 ostrovech, které ale zvládnete i za dva dny.

Do Benátek už jsem jela autem i letěla letadlem. Druhá cesta vyšla levněji a samozřejmě byla i mnohem pohodlnější. Nejen, že jste na místě rychleji, ale pak se nemusíte starat o auto, které je v Benátkách vážně k ničemu. 

 

V ulicích města se s ním neprojedete, protože Benátky jsou postaveny na 118 ostrovech spojených 400 mosty. Voda je tu pánem, který určuje pravidla. Chodí se tedy buď pěšky, nebo přinejlepším pluje po vodě.

 

Pokud se do Benátek chystáte a máte jen 48 hodin, nemusíte si zoufat. Může vám to stačit, abyste viděli to nejzajímavější z tohoto severoitalského města.

 
Jak ušetřit

Pokud se do Benátek vydáte v zimě, pak určitě ušetříte a navíc tam nebude taková tlačenice. Sežeňte si bydlení v pevninských čtvrtích Marghera nebo Mestre. Pěkné to tu není, ale autobusem se za 2 eura pohodlně dostanete k nejdůležitější tepně města - na náměstí Piazzale Roma. Až sem jedou autobusy, odsud už ale musíte jít po svých nebo po vodě.

 

Když zvolíte první variantu, projdete za pár hodin město křížem krážem. Vždyť celé Benátky mají jen necelých 14 km čtverečních. Ale i přesto si dovolím tvrdit, že tohle maličké město nadchne každého. Proplétat se úzkými uličkami a přecházet jeden most za druhým, cítit vůni pizzy, kávy i moře, to vše je kouzlo, které vás obestře, a velmi lehce se mu podléhá.

 

Koho by z chůze bolely nohy, může si rovnou na Piazzale Roma sednout na místní lodní autobus, jmenuje se "vaporetto". Můžete si buď koupit jednotlivé jízdné (asi 5 Eur) nebo vícedenní permici (3 denní public tickets je za 30 eur a platí na vaporetta i busy do pevninských čtvrtí), která se určitě vyplatí.

 

Vaporetto vás proveze celým městem po hlavním obřím kanálu Grande. Uvidíte toho hodně a vystoupit můžete kdekoli. Vaporetta mají zastávky na každém kroku.

magazin.cz
   

 

Co se dá stihnout za první den

Během prvního dne v Benátkách krásně stihnete projet či projít město i vidět základní lákadla. Když se řekne Benátky, každý si asi vybaví náměstí s tisíci holubů a s krásnou bazilikou. Piazza San Marco. Náměstí svatého Marca. Až sem se dá dojet vaporettem číslo 1.

 

Na Piazza San Marco jsou nejen holubi a bazilika svatého Marca, ale také věž svatého Marca, dóžecí palác a poblíž je i slavný Most vzdechů, který spojuje Dóžecí palác s někdejším vězením. Vodili tudy vězně odsouzené k smrti. Nejspíš tu vzdychali při představě, co je čeká a ty vzdechy pak mostu daly jméno. Mezi takovými vzdychajícími byl údajně i samotný Casanova.

 

Pak doporučuji nahlédnout i do čtvrti zvané "Ghetto". Toto slovo vzniklo právě v Benátkách. V oblasti někdejších sléváren kovů se na začátku 16. století usídlili první Židi. V noci nesměli za hradby své čtvrti, dokonce je tu hlídali i vojáci. Slavný Shakespearův "Kupec benátský" byl židovský lichvář žijící právě v této čtvrti.

 

A to nejlepší na konec, navečer se rozhodně vydejte k mostu Rialto. Být tady při západu slunce, to dojme i zapřísáhlého neromantika…

 
A co druhý den

Ostrovy. K Benátkám patří i několik velkých ostrovů. Stojí za to je vidět. Je tu větší klid, domácká atmosféra, mimo sezónu dokonce liduprázdno. Každý ostrov nabízí něco. San Michel je jeden velký hřbitov. Právě sem se kdysi začaly vozit rakve na slavnostních lodích, tzv. gondolách.

magazin.cz

 

Lido je zase považováno za pláž Benátek. Jsou tu casina, luxusní hotely a také slavný benátský filmový festival. V létě je tu narváno, jinak tu ale není co k vidění. Tedy pokud nechcete vlastní nohou stanout na ostrově, kde se točil slavný Viscontiho film "Smrt v Benátkách".

 

Torcello klidně vynechejte. Ale Murano a Burano stojí za to v každé roční době. Na Buranu jsou velice fotogenické domky, které si rybáři natírali všemi barvami, aby i ve špatném počasí našli ten svůj. Je tu muzeum krajek. Murano zase proslavili foukači skla. Barevné domečky tu nejsou, ale svou atmosféru to tu také má.

magazin.cz

 

Všechny ostrovy objedete několika trajekty. A ještě poznámka: na trajektech jsou většinou toalety. A zdarma. Jinak se záchody je to v tomhle městě trochu náročnější. Veřejných toalet je tu poskrovnu (stojí 1 euro, hází se mince do automatu), v mnohých barech nejsou vůbec. V muzeích ano.

 

Buon apetito a cin cin

Kde se v Benátkách najíst? To je jednoduché, hledejte pizzerie nebo ristorante s "menu turistico" v ceně plus/minus 10 eur na osobu. K jídlu tu všichni popíjejí víno, nic tím nezkazíte, když si objednáte jejich domácí víno neboli "vino della casa". Dobrou chuť můžete někomu popřát slovy "Buon apetito" a při přípitku slovy "cin cin"- popřejte na zdraví.

 

Spropitné nehlaste předem, to byste číšníka urazili. Pokud mu chcete nějaké peníze nechat, položte je při odchodu na stůl.

magazin.cz

 

Gondoly, rej masek a holínky s sebou

Nejvíc narváno je v Benátkách po Novém roce v době slavného karnevalu. Nic pro klaustrofobiky. Kdo chce klid i uprostřed tohoto hemžícího se labyrintu, může uniknout na gondole do poklidných postranních vodních uliček, kam by se pěšky jistě nedostal.

 

Projížďka je sice drahá (asi 80 euro za čtyřicet minut, můžete ale usmlouvat i lepší cenu), ale zase to k tomu už patří. Kdo byl v Benátkách a nesvezl se na gondole, neprožil všechno.

 

Kromě holubů jsou to právě gondoly, které jsou pro tohle město tak typické. Tenhle asymetrický černý člun, který řídí muži v černobílých pruhovaných trikách či košilích se slamáčky na hlavách patří k Benátkách stejně jako masky nebo benátské sklo. A také záplavy. Ty tu bývají často, tak si předem zjistěte, jestli nebudete potřebovat holínky.

magazin.cz

 
Gondoliér s jointem

Mít v rodině gondolu, to je terno. Jedna stojí asi jako nový sporťák. Gondoly vyrábí ručně jen pár rodin v celém městě, a to z osmi různých druhů dřeva. Řídit gondolu je věda.

 

Gondoliéry prozatím byli výhradně muži, ale od loňska je mezi nimi i jedna žena, naučila se gondolu řídit a musela se soudit, než ji pustili k veslu. Roztrpčená gondoliérka pomluvila své kolegy, že nemluví vždy třemi cizími jazyky, jak by měli, zkracují doby projížděk a obtěžují zákazníky neustálím telefonováním mobily.

 

No, to náš gondoliér si při naší jízdě ubalil jointa, anglicky opravdu moc neuměl, ale my si to stejně parádně užili... Byl totiž poměrně učenlivý a české nadávky a expresivnější výrazy se tak učil rychle.

 

Pozn.: Ceny zmíněné v článku mohou být v této sezóně v Benátkách už vyšší.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 44