Lety ke hvězdám. Jak svět dobýval vesmír

Jaké kroky muselo lidstvo podniknout, aby se dostalo až sem? Jaké byly osudy prvních dobyvatelů vesmíru? Nabízíme vám malý pohled do historie těchto cest, které neustále posunovaly hranici možného.

50. léta a zvířecí kosmonauti

Dávno před tím, než se do vesmíru vydali lidé, cestovala tam zvířata. Jako první se za hranice atmosféry podívali v roce 1951 dva sovětští psíci Cigan a Dezik. Moc dlouho se tam ale neohřáli, ani byste nezaštěkali „haf“. Sotva se mrkli a už s padákem klesali zpět k zemi.

Přestože byli první, veřejnosti nejsou až tolik známí. Slávu jim totiž o šest let později vyfoukla fenka Lajka. Oni sice byli prvními obyvateli Země ve vesmíru, ale Lajka při svém dobrodružství letěla i po oběžné dráze a navíc ve vesmíru zemřela.

Až do letu prvního lidského kosmonauta bylo do vesmíru vypuštěno celkem 29 raket, na jejichž palubách byla zvířata.

Rok 1961 aneb Gagarin je jednička

12. dubna 1961 se na oběžnou dráhu podíval první člověk. A v bývalém socialistickém bloku to byla velká sláva, protože tím hrdinou byl sovětský kosmonaut ářčáářJurij Gagarin. Jeho cesta vesmírem trvala jen hodinu a 48 minut, přesto vešla do dějin. Gagarin se stal celebritou číslo jedna. ářčáářDostal řadu nejvyšších sovětských i zahraničních vyznamenání.

Jakožto kosmonaut chtěl dál pokračovat ve své práci, ale byl to přece hrdina a toho si Sověti nedovolili vyslat do vesmíru. Je to přece příliš nebezpečné a co kdyby nám tam zahynul, říkali si tehdy soudruzi. Smrti se ale Gagarin přesto nevyhnul. V roce 1968 zahynul při cvičném letu s Migem 15.

První ženou ve vesmíru byla Valentina Těreškovová, prvním kosmonautem ve vesmíru, který nebyl občanem žádné ze soupeřících velmocí, tedy Spojených států a SSSR, byl náš Vladimír Remek.

60. léta aneb Sověti versus USA

O vesmír bojovala hlavně Amerika a Sovětský svaz. První závod vyhráli Rusové, ale Američané se rozhodně nehodlali vzdát a vyklidit pole. Byl tu přeci ještě Měsíc. Obě velmoci tam chtěly jako první obtisknout v měsíční krajině svou šlépěj a vyvěsit na tohoto souputníka planety Země svou vlajku. A tenhle závod patřil Spojeným státům.

ářčáářKdyž měl totiž sovětský kosmický program takový úspěch, v USA založili NASA, ářčáářvládní agenturu zodpovědnou za americký kosmický program. Agentura vznikla v roce 1958, její první programy se zaměřily právě na výzkum letů člověka do vesmíru.

Američané v roce 1962 vyhráli boj o prvenství v obletu zeměkoule, ale to byl jen začátek. Rozhodli se, že první stopu na Měsíci musí udělat americká bota. Tak vznikl program Apollo. ářčáářTrvalo to ještě mnoho let a stálo to řadu životů, než se jim to podařilo.

Apollo 1 se vzňalo během tréninku startu a několik kosmonautů přitom zahynulo. Až Apollo 11 slavilo úspěch. 20. července 1969 byl Měsíc dobyt. Američan Neil Armstrong srovnal skóre vesmírných závodů na 1:1.

70. léta přinesla příměří

Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. V roce 1975 se spojila americká loď Apollo se sovětským Sojuzem 19. To byl začátek mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru. Pak už se do vesmíru létalo o stošest.

Řady bezpilotních sond se proletěly naší sluneční soustavou, sem tam někde přistály, pořídily fotografie, posbíraly vědecká data. V nějaké formě už jsme prozkoumali všechny planety naší sluneční soustavy: Merkur, Venuši, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun i Pluto. Zkoumali jsme i Slunce.

80. léta a raketoplány

Od druhé poloviny 70. let se NASA pustila do letů s raketoplány. Raketoplán startuje kolmo tedy jako raketa, ale přistává jako letadlo, dá se proto použít i vícekrát pro opakované lety na oběžnou dráhu.

Jako první odstartoval raketoplán Columbia v roce 1981. Jenže raketoplány byly mnohem dražší, než se původně počítalo a očekávalo. Navíc po katastrofě Challengeru v roce 1986 se ukázalo, že jsou i nebezpečnější. Challengeru vybouchla vnější nádrž a v hořícím raketoplánu zahynulo všech sedm členů posádky, včetně dvou žen.

90. léta a vesmírné stanice

V roce 1990 lidé do vesmíru umístili první dalekohled. Hubbleův vesmírný dalekohled. Pak přibyly i orbitální stanice. Mir začali Sověti stavět už v roce 1986 základním blokem, kompletní podle představených plánů byl až o deset let později. Mir už nefunguje, z oblohy řízeně spadl v roce 2001, nahradila ho mezinárodní ISS. Na tu se létá dodnes.

V roce 2003 tam letěla i nejstarší z americké flotily raketoplánů - Columbia. Měla ale poškozenou tepelnou izolaci na křídle a rozpadla se 62 km nad Texasem. Hrůzostrašný pohled na hořící trosky pronikající atmosférou znamenal zastavení letů raketoplánů. Alespoň na nějaký čas. Američany druhá katastrofa raketoplánu pořádně vyplašila a velmi detailně pitvají každý průběh letu. Plánují také jejich náhradu modernějším prostředkem.

Rok 2020: základna na Měsíci?

V roce 2004 americký prezident George Bush ve svém projevu vyhlásil, že do roku 2020 se lidé vrátí na Měsíc a vytvoří si tam stálou základnu. Lety raketoplánů prý budou nadobro zastaveny v roce 2010 a od roku 2014 by je měl nahradit nový dopravní prostředek. Jmenovat by se měl Orion.

Létáme leckam, sbíráme materiály, zkoumáme, děláme velká ramena. Nedávno dokonce jedna cestovka začala prodávat letenky do vesmíru. A přidají se i další. Cena pětiminutového skoku do vesmíru přijde na více než 3 milióny a s konkurencí má prý klesat. Tak uvidíme, třeba jednou bude vesmírný skok dostupný nám všem.