MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Co to je zač?
A podle nejnovějších výzkumů by mohla být mnohem starší, než se dosud myslelo. Historikové, geologové a egyptologové se dlouhou dobu domnívali, že sfinga, která má lví tělo a hlavu faraona, byla postaveny krátce po první pyramidě, tedy asi před 4 500 lety.

Ale geolog Colin Reaver přišel s novými argumenty. Podle eroze ohrady, ve které je sfinga umístěna, usuzuje na mnohem větší stáří. V okolí Káhiry tak právě sfinga mohla být prvním skutečným monumentem.

Sesutý palác v Gíze nakonec dokládá, že stavební aktivita v káhirském regionu byla mnohem ranějšího data, než si vědci dosud mysleli.

Hlava a tělo nejdou k sobě
Sfinga tak byla postavena dříve a mohla být pozdějšími obyvateli oblasti upravena. Moderní výzkum vychází ze skutečnosti, že je současná sfinga velmi disproporční, a kdyby byla původně stavěna se záměrem umístit na ní faraónovu hlavu, vypadala by pravděpodobně jinak.

Jako jediné vysvětlení vidí vědci to, že sfinga měla původně úplně jinou hlavu. Této teorii přihrává i fakt, že zkazky o raných Egypťanech hovoří o uctívání lvích kultů. A nakonec, proč by pozdější faraon měl mít lví tělo?

Důkazem jsou deště
Aktuálně platná rekonstrukce historických dějů říká, že sfingu se lvím tělem i lví hlavou postavil starší bratry krále Khafry někdy v letech 2550 až 2450 před naším letopočtem.

Ovšem britskému vědeckému týmu se to nezdá a našel pro své pochybnosti i hrst důkazů. Tím nejpádnějším jsou pozůstatky silných dešťů na těle sfingy a především na kamenných kvádrech kolem. Ovšem v Egyptě naposledy mohutně pršelo na přelomu čtvrtého a třetího milénia před naším letopočtem.

Extrémní hypotézy vědců jsou dokonce tak daleko, že původní sfinga byla postavena v šestém či pátém tisíciletí před naším letopočtem.