10 míst ve Slovinsku, která vám nesmí utéct I.

Pořádek, pečlivě posekané trávníčky i vstřícní lidé. Žádná drahota a přitom skvělé služby. Netoužíte-li po adrenalinu, ani pekelně slunečné exotice, vydejte se sem. Stačí sednout do auta a jet. Zabalte si trochu jídla na cestu, spacák, pár euro, náhradní spodní prádlo a plavky. Víc potřebovat nebudete. Poradíme vám, kudy kam!

Nejlépe uděláte, zamíříte-li si to autem do Štýrského Hradce (neboli Rakouského Grazu). Pokud se vám nechce utrácet za drahé alpské tunely, můžete to vzít i horem. Odměnou vám bude krásná cesta plná fascinujících výhledů, přírody a romantických zákoutí. Pravda, trvá to trochu déle, ale jste přeci na dovolené… Z Grazu to máte ke Slovinským hranicím málem coby kamenem dohodil.

Ale než je překročíme, ujasněme si zdejší pravidla:

1.Chcete-li jezdit po dálnici, určitě si kupte dálniční známku. Dálniční policii tu tak lehce nepřemluvíte a pokuta vám vymete peněženku raz dva. Na druhou stranu, silnic je tu dost a ani my při svém cestování dálnici nepotřebovali.

2.Důležitá je alespoň špetka informovanosti o tomhle hezkém státě. Slovinci neradi slyší, že jsou stále součástí Jugoslávie, nebo že se u nich ještě před nedávnem střílelo. Není to tak a od dob partyzánů už přeci jen nějaký pátek uplynul.

3.V cestovních příručkách se někdy dočtete, že Slovinci řídí jako čuňata. Po několika týdnech tady mohu říct jediné: Pokud Slovinci řídí jako čuňata, tak pro provoz na českých silnicích už neexistuje adekvátní zvířátko. A nyní hurá přes hranice!

Zastavení první – Maribor
Pěkné městečko na břehu řeky Drávy může turisty trochu zklamat. Ne, že by tu nebyla malebná náměstí, krásné kostely, z jejichž věží sahajících div ne do nebe se můžete porozhlédnout kilometry daleko. Jenže Maribor, celá léta ovlivňován rakouským vkusem, vypadá jako úplně normální, pěkné, ale ničím nevybočující české městečko. Nedejte se odradit, prochoďte si památky a zajděte do některého ze zdejších proslulých sklípků na skleničku výtečného vína. Jedeme dál, čekají nás místa úchvatnější!

Zastavení druhé – klášter Žiče
A už jsme na jednom z nich. V zeleném údolí se před světem schovává kartuziánský klášter Žiče. Lépe řečeno, jeho pozůstatky. Pochází z roku 1160 a zbyla z něj jen obvodová hradba, vysoké zdi baziliky a pár komůrek. Patříte-li k příznivcům míst, z nichž génius loci přímo sálá, či jste úplně normální romantici, musíte tohle místo vidět.

Zastavení třetí - Ptuj
Ptujský hrad z 10. století s muzeem, vinné sklípky, kostel svatého Jiří, i skvělé Slovinské náměstí. To vše stojí za návštěvu. Zachce-li se vám koupání ve zdejším jezeře, nechte si zajít chuť, koupání je zakázáno. Zato se na něm můžete prohánět v lodičkách.

Zastavení čtvrté– Celje
Středověké městečko Celje stojí za návštěvu. Stejně jako zdejší hrad, nazvaný jednoduše Stari grad. Názvem se nejdete zmást. Starý hrad se tu jmenuje alespoň polovina všech hradů a zřícenin. Na tom zdejším v létě lehce narazíte na hudební festival, či alespoň divadelní vystoupení.

Město se snaží o sto šest tohle krásné místo uvést do původní středověké slávy a klobouk dolů – jde jim to skvěle. Nevynechejte ale ani památky novější. Zdejší zámek Stara Grofija ukrývá krom rozsáhlého muzea i unikátní stropní fresku z roku 1603. Budete si pod ní připadat jako na středověkém nádvoří.

Zastavení páté – Kamník a Kamniška Bystrica
Skloubení krásného městečka s malým hradem (mimochodem také oblíbeným místem festivalů) s překrásnou přírodou – to je městečko Kamník v podhůří skalních štítů a opodál zurčící Kamnišské Bystrice.

Řeka i celý kraj se táhnou do kopce až na náhorní planiny, kde se můžete toulat po pastvinách s ovcemi, zavítat do dřevěných chaloupek a když se vám nebude chtít stoupat pěšky, můžete použít lanovku. Zůstanete-li o kousek níže, můžete si v klidu vychutnat tajuplná zákoutí řeky, otužilejší se vykoupou. S pietou se projděte i unikátním horským hřbitovem těch, kteří již z hor neodešli…