Majáky, které obývají přízraky

První maják postavili staří Egypťané blízko města Alexandrie na ostrově Faru. Dnes už na tomto místě nenajdeme ani sebemenší zbytky po stavbě majáku, dodnes ale patří k sedmi divům světa. Možná, že kdyby se maják na ostrově Faru dochoval do současnosti, strašilo by v něm třeba stejně jako v následujících majácích.

K majáku Heceta Head bychom se plavili po Tichém oceánu. Bílá, štíhlá a vysoká budova majáku stojí na západním pobřeží Spojených států amerických, ve Florencii. Dnes se v budově můžete ubytovat, jedna noc vás bude stát v přepočtu od tří do pěti tisíc korun. Když budete mít štěstí, potkáte v majáku z roku 1894 nějakého místního ducha. Dříve se zde děly neobvyklé věci a i dnes se najdou lidé, kteří se na tomto pobřeží s duchem setkali.

Snad každý správce majáku, který zde pracoval, se někdy setkal s přízrakem Šedé paní. Je to prý duch nešťastné matky, která hledá svoje dítě. To je podle pověsti pohřbené v blízkosti majáku, a proto žena straší právě zde. V roce 1994 se v majáku s přízrakem setkala pokojská Juanita Sanchezová. Ducha popsala jako vysokou ženu s šedými vlasy a černýma očima. Šedá paní před jejíma očima prošla oknem a zanechala po sobě skleněné střepy z rozbitého okna. Přivolaný sklenář Alex Mooss věděl o tajemných věcech, které se čas od času děly v majáku, a ze strachu odmítal okno spravit. Druhý den v místnosti našla pokojská střepy důkladně smetené na hromádku. Šedá paní po sobě nejspíš svůj nepořádek uklidila.

Maják Old Port Boca Grande, postavený roku 1890, se tyčí na ostrově Gasparilla, kousek od Floridy. Zde byste potkali duchy dva. Tím prvním je údajně dcera bývalého strážce majáku, která zemřela na černý kašel na počátku 20. století. Kdo tento přízrak viděl, slyšel také zvuk klavíru. Dívka na něj totiž během svého krátkého života hrála.

Mimo zvuku klavíru můžete v majáku také zaslechnout smutné naříkání a pláč. Ten patří dalšímu zdejšímu duchovi, bezhlavé princezně. Ta se jmenovala Joseffa de Mayorga a hlavu jí setnul pirát José Gaspar (název ostrovu je prý odvozen od jeho jména), protože si ho odmítla vzít. Nešťastná šlechtična tak hledá svou hlavu.

Na severozápadním pobřeží kanadského ostrova Toronto Island byl v roce 1808 postaven maják Gibraltar Point. Kamenný maják zde vyrostl pro větší bezpečnost lodí plujících z jezera Ontario k ústí řeky Niagary. Kamenná šestiúhelníková věž majáku stojí na romantickém místě, které je jako stvořené pro procházky při západu slunce.

V roce 1809 zde začíná pracovat první strážce majáku jménem Radan Muller. Práci odvádí pečlivě a baví ho. Roku 1815 ale Radan záhadně zmizel a nikdo dodnes neví, co se s ním stalo. Mezi místními obyvateli se ale povídá, že strážce Radan byl také pašerákem whisky a kvůli tomu byl také zavražděn. Od doby svého nevysvětlitelného zmizení se strážce na maják vrací ze záhrobí. Provází ho spousta děsivých úkazů. Maják se sám rozsvítí, je slyšet hlasité naříkání a na schodišti se objevuje krev. Duch strážce v dlouhém kabátu byl naposledy spatřen v roce 2009.

V americké státě Massachusetts najdeme na Plymouthské pláži maják Gurnet Point. Maják zde stojí již od roku 1769. Prvními strážci majáku byli manželé Thomasovi, John a Hannah. John ale zemřel ve válce o nezávislost Spojených států (1776). Hannah je tak po manželově smrti první ženou, která pracuje jako strážkyně majáku. Se smrtí svého muže se Hannah nikdy nevyrovnala – její duch se prochází po pobřeží a místní lidé tvrdí, že i po smrti vyhlíží svého manžela až se vrátí z války.