MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

S jedovatým hadem se nechce potkat snad nikdo z nás. V České republice žije naštěstí jenom jeden jedovatý had – zmije. Oproti jiným hadím zabijákům však nepředstavuje zmije žádné nebezpečí. Stačí však vyjet do světa a začnete se bát o svůj život.

Mezi nejjedovatější hady (někteří odborníci ho řadí na šesté místo) světa patří bezpochyby mamba černá. Tento mnohdy až pět metrů dlouhý zabiják žije v Africe. Většinou se s mambou nepotkáte, je totiž velmi plachá a lidem se snaží vyhýbat. Pokud se však cítí v ohrožení, neváhá a rychle útočí. Vaše šance na útěk je velmi malá. Had dokáže vyvinout rychlost až 20 kilometrů za hodinu.

Pokud nějakým způsobem mambu ohrozíte, můžete se jen modlit, aby nezaútočila. To se bohužel moc často nestává. A uštknutí černé mamby téměř s jistotou nepřežijete – více než devadesát procent uštknutých umírá. Jed plazícího se zabijáka obsahuje látku zvanou dendrotoxin, který vás spolehlivě usmrtí. Jedinou a mizivou nadějí je antisérum, které ale prakticky neseženete a pokud ano, zaplatíte za něj v přepočtu více než 10 000 korun. Pokud protijed nedostanete do těla včas, do hodiny zemřete. A hodina to není rozhodně příjemná. Nejprve se objeví silné bolesti hlavy, za chvíli už se budete dusit a nebudete schopni pohybu. V takovou chvíli už je pozdě na záchranu a mamba si tak na účet může připsat další oběť. A že jich nemá na svědomí zrovna málo…

Dalším obávaným hadem je po právu kobra královská, jejímž domovem je jihovýchodní Asie. Kobra královská se pyšní titulem nejdelší jedovatá had na světě. Někteří jedinci tohoto druhu mohou totiž dorůst délky téměř 6 metrů. To není jediná zvláštnost kobry královské. Samice tohoto hada se totiž jako jediná mezi všemi ostatními plazi láskyplně stará o svá mláďata. Na druhou stranu tvoří značnou část jejího jídelníčku právě mláďata jiných hadů. Není také žádnou výjimkou, když se kobry dožijí dvaceti let.

Pokud se s kobrou někdy setkáte, snažte se od ní co nejdříve zmizet. Had totiž dlouho neváhá, na nic nečeká a hned útočí. Nejdříve se vás bude snažit vystrašit svým vzpřímeným tělem a hlasitým syčením. Potom uštkne a vpraví vám tak do těla až 600 mikrogramů smrtícího jedu. Takové množství dokáže spolehlivě zabít slona, takže vaše šance na přežití je mizivá. Více než 75 procent lidí kobří uštknutí nepřežije. Kobří jed způsobí velké bolesti celého těla a již do 15 minut může být konec utrpení. Některé oběti však umírají až 50 minut! Sérum se ke většině uštknutým dostane pozdě.

K nejjedovatějším hadům světa patří také chřestýš, obávaný had Severní Ameriky. Ze statistik vyplývá, že chřestýši usmrtí zhruba jen 30 procent uštknutých lidí. Často se totiž stává, že had zaútočí, aniž by vypustil nějaký jed do své oběti. Většinu lidí však vyděsí chřestění. Tím hadi svého nepřítele varují, ne vždy ale zaútočí, zvláště ne na člověka. Chřestýši jsou totiž plachá zvířata a dost možná se vás bojí více než vy jich.

Málokdo ví, že chřestýši jsou výbornými plavci. Nečiní jim žádný problém uplvat až několik desítek kilometrů. Ve vodě hadi často také loví. Další zajímavostí je chřestýší spánek. Při něm totiž nikdy nezavírají oči. Často se tak lidé leknou i spícího hada, který rozhodně nemyslí na útok.

Naším jediným jedovatým hadem je zmije. Zmijí jed je docela silný, zabije vás již 15 miligramů. Přesto mají zmije na svědomí jen velmi málo obětí. Zdravého dospělého člověka prakticky neusmrtí. Při uštknutí vám totiž had dokáže do těla vpravit zhruba jen 5, vzácně 8 miligramů jedu. Nevíc je sérum proti zmijímu uštknutí dobře dostupné.

Zmije žije snad ve všech koutech světa, dokáže se přizpůsobit všem přírodním podmínkám. Hadi obývající teplejší oblasti mají zpravidla silnější jed. Málokdy však zaútočí na člověka, na lov se totiž vydávají jenom v noci.

Zabíjet dokáží i hadi bez jedových žláz. V amazonském pralese na lidi často útočí anakonda. Tento silný a až deset metrů dlouhý plaz si rád smlsne třeba na kapybaře, což je největší hlodavec světa. Amazonští domorodci se raději vyhýbají vodě, ve které žije anakonda. Had totiž dokáže usmrtit a pozřít dospělého člověka. Po takovém vydatném jídle pak odpočívá anakonda obvykle několik týdnů.