Muž s nejvyšší hodnotou IQ, jaká kdy byla zaznamenána

Se slovem génius si nejspíš ihned vybavíme slavné osobnosti typu Alberta Einsteina, Isaaca Newtona a mnoho dalších, jejichž jména vstoupila do historie díky nesmrtelnému odkazu. Objasnili do té doby nevysvětlitelné zákony, postarali se o nové objevy a někteří také navždy změnili chápání podstaty světa i lidstva jako takového. Vedle těchto slavných osobností žili však ještě géniové, kteří leckdy svojí inteligencí výše zmíněné velikány převyšovali. Žili však spíše v ústraní, neboť netoužili po obdivu, uznání a ovacích, ač v průběhu svého života dokázali úžasné věci.

Zapomenutý William James Sidis

Jedním z nich byl bezesporu William James Sidis, jenž je považován za člověka s nejvíce zaznamenaným inteligenčním kvocientem, který byl kdy naměřen. Prameny uvádí, že jeho hodnota byla 254, což je naprostá rarita. Pro srovnání, IQ Alberta Einsteina se pohyboval okolo 160 a Isaac Newton se chlubil hodnotou 190. To je stále ještě slabý odvar proti tomu Wiliamovu.

Neskutečné nadání i schopnosti

Narodil se v New Yorku v roce 1898 a již odmala vynikl neuvěřitelnými schopnostmi. Doslova byl nazýván dětským zázrakem, a to jistě i proto, že byl údajně již v roce a půl schopný číst New York Times. Exceloval v matematice i ve znalostech cizích jazyků. Je těžko uvěřitelné, že v pouhých 8 letech mluvil plynně 8 jazyky, a dokonce vymyslel i svůj vlastní jazyk, tzv. Vendergood. Později toto číslo zvýšil na 25 světových jazyků, kterým rozuměl a domluvil se s nimi. V 11 letech byl přijat na Harvard a kromě matematiky vynikal ve fyzice, psychologii, kosmologii i historii.

Samotářský podivín

V soukromí se mu však bohužel příliš nedařilo. S vlastní rodinou zpřetrhal veškeré vazby poté, co ho vlastní otec, uznávaný psychiatr, nechal na nějaký čas zavřít na soukromé klinice. Po této nepříjemné zkušenosti William definitivně přerušil kontakt se svými blízkými a stáhl se do ústraní, aby vedl samotářský a pro většinu spíše nudný kancelářský život. Stále však psal a publikoval pod různými pseudonymy a jeho knihy jsou dodnes uznávanými díly v mnoha vědeckých oblastech. Kdo ví, jaká další poselství nám zde mohl tento nevýrazný a společnosti neuznaný génius ještě zanechat, kdyby náhle nezemřel ve věku 46 na mozkové krvácení. Jisté však je, že zatím neznáme nikoho, jehož hodnota inteligence by tu Williamovu převyšovala.