Porodní tábor utrpení a smrti v Dětřichově u Moravské Třebové

Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové vznikl z původně zamýšleného ubytování pro dělníky, kteří měli pracovat na výstavbě dálnice Vídeň – Vratislav. Z tohoto úmyslu však nakonec sešlo.

Děsivé místo utrpení

V táboře byly během války vězněny stovky totálně nasazených žen, především Rusky, Bělorusky, Ukrajinky či Polky, které během totálního nasazení otěhotněly a zde byly nuceny v otřesných podmínkách porodit. Rodily bez lékařské pomoci, pomáhaly samy sobě navzájem. Porodní tábor se skládal ze dvou baráků pro uvězněné, těhotné ženy, z baráku, kde se nacházelo velitelství a porodní sál s ošetřovnou v jednom, a ze strážnice pro mužstvo. V barácích panovala neskutečná zima a otřesné hygienické podmínky. Narozená miminka byla ponechána svému osudu. Umírala hladem, na podchlazení, na nemoci. Táborový lékař Wilhelm Schmidt, přezdívaný Nacistický Herodes, prováděl na ženách, ale především na novorozencích pokusy, které ve většině případů u dětí končily smrtí. Ženy bývaly po porodu posílány zpět do továren k těžké práci, přestože krvácely. V důsledku dřiny onemocněly a následně některé i umíraly.

Narodili se, aby zemřeli...

V táboře se narodilo přes 600 miminek a minimálně 200 novorozenců do měsíce po porodu zemřelo. Skutečnost však bude asi ještě děsivější a čísla vyšší. Ostatky zemřelých dětí byly pohřbívány nejprve na hřbitově v blízkém Starém Městě, později potom zahrabávány v lesíku kousek od tábora. 8. května 1945 se zde narodilo poslední miminko. O den později toto místo utrpení a smrti osvobodila Rudá armáda. Touto dobou přebývalo v táboře asi 30 dětí. Část si jich po osvobození matky odvezly, o další se nikdo z rodiny nepřihlásil.V dětřichovickém táboře zemřelo během této doby i několik dospělých žen a mužů. Buď na následky těžkých prací, tuberkulózy ale i v důsledku sebevražd.

Mrazivá upomínka na kraji lesa

Dnes bychom tábor stěží našli. Místo je hustě zalesněno. Je dochováno pouze několik torz budov. Tábor nám připomíná pamětní deska ze žuly, která byla vybudována v roce 1985 na okraji lesa. Každý rok se v podvečer 7. května schází u památníku lidé z okolí a uctívají památku obětí 2. světové války.