Zelený hrad v Brně, Velký Pátek, Bílá Sobota a Velikonoce

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem a mezi nimi připomínají zejména vzkříšení Ježíše Krista a jeho návrat mezi živé v podobě božího syna. Pro nevěřící jsou Velikonoce v povědomí jako koleda na velikonoční pondělí. Poslední dobou vchází ve známost i Zelený čtvrtek, hlavně díky točenému zelenému pivu, které je běžné zejména na Moravě. Poslední 2 roky se dokonce brněnský hrad Špilberk rozzářil zelenou barvou nad městem. Jak ale vlastně pojmenování jednotlivých dnů vznikla a co jednotlivé dny ve svátečním týdnu znamenají?

Květná neděle

Z hlediska Velikonoc se jedná o neděli v předchozím týdnu před Velikonocemi, tedy osm dní před tradiční koledou. Křesťané si ji připomínají jako slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Název svátku se odvozuje od květů, kterými bývají vyzdobeny kostely. Samotného Ježíše tehdy totiž vítali lidé v tento den palmovými větvemi a květy. V našich zemích se k výzdobě o Květné neděli často používají vrbové větvičky s částečně rozvinutými pupeny, takzvané „Kočičky“.

Škaredá středa

Též „Sazometná“ středa. Tento den lidé vymetali komíny, aby měli čisto před Velikonocemi. Z křesťanského pohledu je ovšem připomínán fakt, že Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných a též se na Ježíše mračil. Lidé by se tedy neměli na Škaredou středu mračit, aby se nemračili každou středu v nadcházejícím roce. Ve slovanských zemích se taky v tento den pečou takzvaní „Jidášci“ – pečivo ve tvaru smyčky, kterou se Jidáš nakonec oběsil.

Zelený čtvrtek

V křesťanské tradici den připomíná poslední večeři páně. Na Zelený čtvrtek se dopolední mše slouží pouze v katedrálách (u nás v 8 diecézích) Samotný název „Zelený“ je nejasného původu. Vznikl spíše zkomolením slova grein (lkavý) na grun (zelený) v německém jazyce. Na večerní mši, která se vede i ve farnostech, se oslavuje samotná poslední večeře, po které Ježíš odešel do Getsemanské zahrady. Právě Zelený čtvrtek se kromě samotných velikonoc stává známým i pro ateisty. Už 10 let trvá tradice pití zeleného piva na Moravě, která se postupně dostává i do Čech a Slezska. V moravské metropoli Brně se téměř nedá najít volné místo v hospodě či restauraci. Brněnské dominanty – hrad Špilberk, orloj na Náměstí svobody a socha markrabího Jošta Moravského se rozzáří do zelena.

Velký pátek

Tento den se připomíná ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt. Pro křesťany se jedná o velmi důležitý den. Ve zhruba 40 zemích na světě je den pracovního klidu, od roku 2016 též v České republice. Ve většině spolkových zemé Německa je dokonce zakázáno pořádání tanečních slavností a sportovních akcí podobně jako v dny národního smutku.

Bílá sobota

Bílá znamená smrt, alespoň v křesťanském pojetí. Tento den se připomíná Ježíš ležící v hrobě, v bílém rouše mrtvých. V sobotu též končí postní doba. Během dne se nekonají církevní obřady ani mše svatá.

Boží hod velikonoční (neděle)

Největší křesťanský svátek v roce. Připomíná zmrtvýchvstání pána Ježíše Krista, jeho vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva. Tento den se slouží mše a kostely jsou otevřeny. V ruském jazyce se tento svátek nazývá něco jako „vzkříšení z mrtvých“ a dokonce se tak jmenuje i den v týdnu – Neděle (Vozkresenie).

Velikonoční pondělí

Tento den křesťané slaví návrat pána Ježíše ze spárů smrti. V našich končinách je spojen hlavně s pomlázkou, vycházející zřejmě z pohanských zvyků. Chlapci by měli natrhat čerstvé pruty (nikoliv rok stará pomlázka) a jemně poplácat pozadí dívek, aby byly plodné. Dívky jim pak vydají vajíčko, jako znamení plodnosti. Tradice je silná zejména na Moravě.

Ostatní významné dny spjaté z Velikonocemi

46 dní před Božím hodem velikonočním se připomíná takzvaná Popeleční středa. Křesťané v ní začínají období půstu, trvajícím až do Velikonoc a pomazávají si čelo popelem. Na opačnou stranu v čase, čtyřicet dní po velikonocích se slaví Nanebevstoupení páně a padesát dní po nich Letnice – den kdy Svatý duch sestoupil na zem. Sesláním ducha svatého na zem zároveň končí doba velikonoční. Pro nás všechny by se Velikonoce měly stát obdobím odpočinku a pokud nejste křesťané a neslavíte církevní svátky podle jejich tradic, tato doba by měla sloužit alespoň k zamyšlení nad hodnotami, o kterých křesťanské svátky hovoří a jejich aplikování do života.