Když jsem se začínala učit italsky a jezdit do Milána na pracovní schůzky, samozřejmě jsem se chtěla co nejdříve dorozumívat Italštinou. Po představení jsem často používala „Sono Ceca“. To znamená „jsem Češka“ a je to samozřejmě správně. Jenže existuje slovo „cieca“, které se sice píše jinak, ale čte naprosto stejně a znamená „slepá“. To samé platí pro pány. „Ceco“ je Čech a „cieco“ slepý. Až později mi tedy došlo, proč se Italové vždycky trochu smáli. Bylo mi doporučeno používat „Sono di Depublica Ceca“ – jsem z České republiky. Tam už si se slepotou málokdo větu spojí, protože naše země je v Itálii poměrně známá.
Polské legrační názvy
Zajímavý název mají pro Itálii poláci. Italské se u nich řekne „Wloskie“ – tedy „vlasaté“. No, Poláci asi jezdí na dovolenou do vlasů. Ovšem dávat pozor by si měli Češi na dvě jiná slova, které znamenají naprosto něco jiného, nežli u nás. Jedno z nich je „mieszkat “ , což neznamená jako u nás něco zmeškat, propásnout, ale bydlet („sz“ se v polštině čte jako naše „š“). A další z nich, jak asi mnozí z vás tuší, je „szukat“. U nás tento termín znamená vulgární název pro milování, u nich je to však prosté sloveso „hledat“. Když se vás tedy mladá polka zeptá „co szukasz“, zůstaňte v klidu a nechte si poradit.
Slovanské pojmenování pro Němce
Téměř ve všech slovanských zemích se pro naše západní sousedy používá slovo „Němci“. Jedna z teorií to vysvětluje tím, že Poláci a Češi, kteří s nimi od pradávna sousedili, jim nerozuměli, a proto je považovali za němé. Název „Němci“ se pak rozšířil do ostatních slovanských zemí na východ (kromě Bulharska a Makedonie), protože dříve si byly všechny slovanské jazyky podobnější, než dnes. Dokonce se odvozenina slova „Němci“ dostala přes Ruštinu i do spousty asijských jazyků. Můžeme se tedy setkat s baškirským „němectar“, kazašským „němister“, uzbeckým „nemislar“ nebo jakutským „niemester“.
Když vám Rus řekne, že páchnete, co dělat?
Slova, která zní stejně jako v Češtině, ale znamenají něco jiného, dokonce i pravý opak, jsou například v jazyce ruském. Když vám Rus řekne: „Pachněš“ znamená to „voníš.“ Co je ale na tom ještě zrádnější, ruské sloveso „vonjat“ není ekvivalent našeho „vonět“, ale přesně naopak, tedy páchnout nebo smrdět. Proto je v Rusku daleko lepší páchnout nežli vonět.
Češka znamená v Italštině „Slepá“. Proč je v Rusku lepší páchnout, než vonět?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!