Krvavý Hlídač č. 47. A povedený

Hlídač č. 47 se odehrává ve 20. letech 20. století v Krušných horách, kam po válce přijíždí vysloužilý veterán Josef Douša (Karel Roden) s velmi šťavnatou ženou Aničkou (Lucia Siposová). V podstatě by se dalo říct, že ve vesnici není pěknější „kost“ než právě Anička. Doušovi mají na starosti stanici vlaku č. 47 a Doušovou prací je včas spustit závory a pak je zase vytáhnout nahoru.

Na to, co hrdina v posledních letech zažíval za krváky, zdá se jeho život najednou příliš poklidný. Nebýt bolestivých nočních můr, ve kterých mu umírají kamarádi a pod vlak skáče Aniččina sestra, snad by se unudil k smrti.

Až jednou při zvedání závory zahlídne mladíka, který si lehá na koleje. Jen taktak ho před vlakem strhne do závěje, ale mladý hrobník Ferda (Václav Jiráček)se netváří zrovna nadšeně. Místo aby byl vděčný, chtivě na mši sbalí Aničku, která je tak nějak sexuálně příliš mladá na to, aby se mohla jen v poklidu starat o válečného veterána, který „nechutně“ srká polévku.

A zde už nám vzniká takzvaný manželský trojúhelník, Ferda chodí za Aničkou, ta ho hystericky odmítá, Douša svou ženu brání, a když se o devět měsíců narodí Doušovým dcera, Josef v jedné potyčce s Ferdou ohluchne. „Hluchoň“ ale za pár měsíců sluchu nabude zpět, to už si však jeho okolí na handicap zvykne, a tak si všichni směle pouští „hubu na špacír“.

Ponurý sever
Jste-li ze severních Čech, budete jásat nad dokonalou ponurostí vašeho rodného kraje. Většina filmu se odehrává v zimě, což už samo o sobě vypadá dost drsně, pak vám režisér ještě naservíruje pár Doušových halucinací a máme tu prvky hororu.

Dramatické jsou nejen osudy hlavních hrdinů, ale i Doušovy velmi hlučné, krvavé a výbušné vzpomínky na první světovou.

Zpočátku jsem si říkala, co to ten Roden používá za „frajersky drsnou“ polohu hlasu, ale to se rychle uklidnilo a zbytek filmu už jsem ho jen litovala, je ve snímku opravdu úžasný.

Lucia Siposová vedle něj ani nepotřebuje podávat kdovíjaké herecké výkony, ale svou roli ztvárnila čistě a bez velkých zaškobrtnutí, která se mimochodem dají střihem dobře skrýt, takže o jejím talentu to nevypovídá. Mimoto Lucia ukáže i pár pěkných částí těla a tím si určitě i se servaným a nenamalovaným obličejem získá velkou část obdivovatelů.

Václav Jiráček v roli hrobníka vážně divně mluví, stále stejný tón, intonace jak z jiného státu, časem si ale zvyknete a nakonec zjistíte, že jeho postavu ten způsob mluvy vlastně dokonale charakterizuje. Kromě tří zmíněných hlavních postav se tam ještě mihne Vladimír Dlouhý v roli dementně podlého a úlisného kostelníka, v němž vězí kousek dobré duše, ale těžko ho najdete.

Sugestivní depka
Film podle románu Josefa Kopty byl natočen už ve 30. letech, můžu vám ale slíbit, že tenhle počin je barevnější. Filip Renč dotvořil scénář zesnulého Eduarda Vernera společně se Zdeňkem Zelenkou.

Oba tvůrci dodali filmu punc pravé české kinematografie a polidštili ho o vztahové detaily mezi postavami. Pěkná, vesnická podívaná, která vybuchuje v gejzíry krve a otřesy hlavy i duše. Jediné, co bych nekompromisně zkritizovala je ten přihlouple graficky ztvárněný nápis Hlídač 47 na začátku filmu.

Vy tenhle kousek Filipa Renče určitě zkuste, ale připravte se na to, že vaše nálada po něm nebude nejlepší. Ne všechny dobré filmy nás musí rozesmát!