Žamboch vrací na scénu Koniáše

Miroslav Žamboch jakožto stálice české sci-fi a fantasy scény po určité odmlce věnované sci-fi sérii agenta JFK a několika románům ( Predátoři a spol. ) se konečně rozhoupal a jako by vyslyšel němé prosby znuděné čtenářské obce, vyslal do šedivých podzimních dnů knihu, která rozhodně stojí za zmínku.

Hlavní hrdina Koniáš známý znalejším čtenářům z knih Muž na stezce a Na ostří čepelí se vrací, aby pomohl proniknout tentokrát do prastaré základny, kdysi vytvořené čarodějnickým klanem jako poslední útočiště a sklad nejmocnějších magických artefaktů.

Odměna je lákavá, karty rozdány a hon může začít. Hon v pravém slova smyslu, neboť Koniáš stále šlape na kuří oka druhému nejmocnějšímu muži císařství a ten v zatykači na jeho osobu škrtnul slova „Hledán živý“, naopak do kolonky odměna připsal několik nul.

Aby toho nebylo málo, do hry vstupují Žambochovi oblíbení ninjové (i když tentokrát ne kybernetičtí), císařští komandos a fanatický Konvent posedlý krvavým potíráním všeho, co se magii jen podobá.

Žádné růžové volánky, ani návod kterak zachránit svět

Pro tvorbu Miroslava Žambocha je typická důkladně promyšlená akce a v tomto duchu pokračuje i ve Vlku samotáři. Koniáš je vyzkoušená postava pohybující se ve světě, kde je neuvěřitelná poptávka po magických artefaktech, zároveň je však magie ve všech podobách potírána veškerou silou.

Námětů pro akční fantasy tedy dostatek, stačí si jen vybrat. Miroslav Žamboch si vybrat umí a tentokrát je to trošku na motivy poslední zůstává; příběh chlápka co chodí po městě a likviduje padouchy jednoho po druhém, občas změní pořadí a před pátým vykuchá třetího.

Není to o převelice krásné princezně oděné do růžových volánků, ani o partičce elfů střežících uprostřed dubových hvozdů recept na zázračnou polívčičku, což je evidentně dobře. Je to akční fantasy, psaná stylem s velkým „S“ nepostrádající spád a nápad (obojí s velkými S a N).

Trochu se oproti předešlým knihám ve Vlku samotáři mění rámec a pojetí. Zatímco v Muži na stezce a Na ostří čepelí operuje hlavní hrdina v širokém a rozmanitém prostoru, ve Vlku samotáři se takřka celý děj odehrává v jednom městě a nebo v jeho blízkém okolí, což ovšem nijak neubírá na kvalitě.

Asi jak hlavní hrdina stárne, nenutí ho autor běhat přes půl kontinentu, když si svojí denní normu mrtvol může odpracovat na podstatně menším hřišti. V rámci žánru patří rozhodně vysoko nad průměr.

Atmosféra zuby tasemnice
Koniáš je už klasika a Vlk samotář je dalším skvělým příběhem v řadě. Je to jeden z těch příběhů, kde se do vás atmosféra zakousne jako tasemnice do střevní stěny a nepustí se. Je to jedna z těch knížek, která se neodkládá nedočtená a jedna z těch, které mají za následek kruhy pod očima a pozdní příchody.

Miroslav Žamboch Koniáš: Vlk samotář, nakl. TRITON, vyd. 2008, brož, obálka Lubomír Kupčík, ilustrace Petr Vyoral, 631 stran, cena 399 Kč.

Hodnocení: 9/10