Nenechte se zmást nahou děvou...

Volné pokračování Vláken hyperčasu je na světě, s ním hlavní hrdina Honzborg s implantovanými růžky, agenti KosmoFlotily a staří známí geštěři chroupající drahokamy místo keksů.

Richard Šusta pokračuje dalším příběhem ze světa Trečky. Volně navazuje na Vlákna hyperčasu a přináší nové eskapády hlavních hrdinů, kteří tentokrát uváznou na Tyatiře, jakési interdimenzionální pasti volně plovoucí v čase a prostoru, nehostinnou krajinou v níž si nově přibyvší lidé musí svobodu nejprve odpracovat.

Pravidlo č. 1: Nikomu nevěř…
Hlavní hrdina Honzborg se stane opět obětí plánů všemocné KosmoFlotily a je nucen se vydat na extrémně nebezpečnou výpravu na Tyatiru. Háček je v tom, že na Tyatiru se dá cestovat skrze hyperprostorové tunely jen jedním směrem, skoro nikdo se z ní ještě nedokázal vrátit a těch několik lidí kterým se to podařilo, ihned po návratu zemřelo.

Nebyl by to ale Honzborg, kdyby se takové příležitosti odvážně nechopil, o to víc, když nutně potřebuje rychle vydělat peníze, aby mohl zaplatit úřadům Trečky a konečně otevřít svůj podnik. To, že je do celé záležitosti obratně vmanipulován se dozví pochopitelně až když už je pozdě.

Pravidlo č. 2: Nikdy nikomu nevěř…

Na kdyby se nehraje, kdyby se ale Honzborg řídil Pravidlem č. 1 a 2, byl by v pohodě dál sdílel poklidnou domácnost s nejkrásnější dívkou na Trečce a nemusel se vláčet po Tyatiře s báglem nesmyslů a s otrokáři v patách.

Společnost mu dělají kurýři Kleptoš a Síta, dva sourozenci, dva protiklady, ale také dva různé pohledy na věc, což je někdy ku prospěchu, jindy naopak pomáhají udržet Honzborgovu pověst velmistra průšvihů.

Pravidlo č. 3: Nikdy nikomu nevěř za žádných okolností…
Polonahá slečna na obálce brožovaného svazku evokuje zcela jiný druh literární tvorby, než čistokrevné dobrodružné scífko jež je jeho skutečným obsahem a proto ti, kteří neuvěří lascivně pootevřeným rtům vyvinuté otrokyně a nalistují první stránky, mohou očekávat vtipně a lehce napsanou sci-fi dobrodružnou záležitost, která nepostrádá spád a nápad.

Richard Šusta staví příběh do exotické krajiny Tyatiry, která sice trošku připomíná Farmerovu Řeku zmrtvýchvstání (mimochodem skvělou záležitost), ale v podání naprosto odlišném a oproti zmiňovanému dílu nepoměrně zábavnější.

Palec nahoru…
Shrnutí lze krátce vystihnout vypůjčenou a výše uvedenou palcovou hláškou z Radia 1 … I když Ztroskotaný čas nebude trhat žebříčky v prodeji, je to jednoznačně záležitost hodná pozornosti čtenářů sci-fi zevlujících toho času na březích rozličných vodních ploch a vyhlížejících nějakou tu geštěřici za účelem propletení ocásků…

Richard Šusta: Ztroskotaný čas, obálka Jan Patrik Krásný, vydal Klub Julese Vernea, Praha 2009, 450 stran, cena 265 Kč

Hodnocení: 8,5/10