Je jich třikrát víc, takže jsme v přesile!

William King před lety nastartoval ságu o Ragnarovi titulem Hvězdný vlk a ač se nejednalo o revoluční záležitost, byla to věc, kterou si nikdo náladu nezkazil.

Originální, neokoukané prostředí WARHAMMERU 40 000 samo o sobě dává příležitost solidně vytěžit maximum i ze slabšího příběhu – i když v podání Williama Kinga toho nebylo třeba – a paperbacky od Black Library se dala úspěšně utloukat nuda do bezvědomí.

Nyní převzalo štafetu duo spoluautorů vystupující pod pseudonymem Lee Lightner a i když snaha o dodržení korporátní politiky je jasnější než exploze promethiových dolů, rozdíl je znát už od prvních řádků.

Hvězdní pěšáci na sto způsobů…
Hvězdný vlk Ragnar je spolu s dalšími příslušníky jednotky Vlčího břitu přidělen jako tělesná stráž lady Gabrielly z rodu Belisariů. Společně se vydávají na planetu Hyades, kde mají ověřit zprávu o útoku sil Chaosu.

Záhy zjistí, že místo lokálního konfliktu se schyluje k mohutné invazi jednotek Chaosu a sami se ocitají v centru dění. Musí se vypořádat nejenom s odvěkými rivaly z kapituly Temných andělů, se zrádcem ve vlastních řadách, ale i s nejstrašnějšími nepřáteli z řad Chaosu – s příslušníky jednotky Tisíce synů v čele s jejich démonickým velitelem Madoxem.

Smečka na lovu…
Nový příběh o Ragnarovi staví na zaběhnutém schématu warhammerovských textů – postavit hlouček hrdinů přímo doprostřed nepřátelské armády (čím víc nepřátel, tím lépe), popřípadě je tam nechat samotné dobrovolně dojít. Opírá se o všechny ty dreadnoughty, předimenzované boltery, tanky Leman Russ a mnoho dalších (… ano, nechybí tam rotomeče, energetické zbroje, laserové pušky a vousatí chlápci na kamenných trůnech), jenže tomu i přese všechny ty oblíbené lahůdky něco chybí.

Bohužel to celé trpí společnou bolestí skoro všech mnohadílných sérií, a to ztrátou dechu.

Zatímco drtivá většina u nás doposud vydaných příběhů od BL Publishing vyvažuje slabiny a nedostatky lehkým humorem, nadhledem a rychlou akcí, Synové Fenrisu trpí dušností a o rychlé akci se především v prvních dvou třetinách knihy dá mluvit asi tak stejně jako o hudebním sluchu Bena Cristovao, totiž, dá se o tom maximálně mluvit.

A tak i když není nouze o vyceněné tesáky, bzučení rotomečů a hlášky typu: "… je jich třikrát víc, takže jsme v přesile…", smečka na lovu připomíná místy partičku vypelichaných pudlů tahajících se o fusekli …V rámci žánru balancuje někde na hranici skoro dobrý-skoro špatný.

Boj až do konce…
Ale stejně jako oblíbenec naší hvězdné soutěže bojuje statečně navzdory možnostem až do posledního (vz)dechu, Hvězdní vlci z Fenrisu se bijí bez bázně a hany až do posledních řádků, které po pravdě řečeno lehce napravují reputaci celé knihy.

SYNOVÉ FENRISU – Lee Lightner, překlad Martin Novák, ilustrace Geoff Taylor, vydal Bohuslav Svoboda – POLARIS v roce 2009, brož. 310 str., cena 249 Kč.

Hodnocení 5/10