Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Co dělat, když sex bolí?

Bolestivý styk je jednou z nejrušivějších sexuálních poruch. Traumatizuje oba partnery. Některé ženy nemají potěšení ze sexu kvůli vaginismu nebo dyspareunii.

Příčiny vaginismu jsou většinou psychické. Je to vlastně získaný reflex podmíněný nějakou předcházející zkušeností. V některých případech je nejčastější příčinou nepřiměřená či nevhodná sexuální výchova. Nesprávná informovanost a úzkost může vést ke ztrátě sexuální potřeby a k intenzivnímu strachu spojenému se souloží.

Někdy je však strach ze soulože opodstatněný – to když vychází z předešlé traumatizující zkušenosti. Některé ženy touto poruchou reagují na násilí, fyzický odpor k partnerovi nebo třeba na zneužití. Na vině však také může být nedostatečná předehra, která nevyvolala vzrušení, a tedy i nedostatečná lubrikace pochvy. Kromě psychických a ryze funkčních příčin však existují také příčiny organické. Mezi ně patří deformace poševního vchodu, pochvy či dělohy, ale může se jednat i o následek infekcí pochvy a jiných onemocnění.

magazin.cz

 

Vaginismus je pro ženu velmi znepokojivý, protože brání v uskutečnění pohlavního styku. Na rozdíl od jiného problému – dyspareunie, při níž může, byť s určitou bolestí, k penetraci dojít. Bolestivá soulož neboli dyspareunie představuje dysfunkci, při které žena pociťuje bolesti na začátku, v průběhu nebo na konci soulože. Jde o pálení, stažení svalů nebo ostrou řezavou bolest. Příčiny bolestí jsou podobné jako u vaginismu, u dyspareunie však hrají výraznější roli i problémy ve vztahu, nevhodný partner nebo nevhodná stimulace. Vliv mohou mít i některé osobnostní charakteristiky – třeba úzkostnost nebo deprese.

Léčba vaginismu a dyspareunie je velmi podobná. U vaginismu představuje vhodnou formu sexuálního nácviku, kdy je v první fázi věnována pozornost schopnosti kontrolovat svaly pochvy, aby žena mohla stahovat a uvolňovat vaginu podle potřeby. Druhá fáze spočívá v procvičování schopnosti zavedení malých předmětů, přičemž se postupně zvětšuje jejich průměr. Nezbytným předpokladem je samozřejmě použití lubrikantů, které pomáhají zabránit bolesti. U dyspareunie je nevyhnutelnou nutností dostatečné vzrušení před realizací soulože.

Když se odstraní bolest a žena dokáže mít pohlavní styk bez úzkosti, měl by být pro ni vždy maximálně příjemný a uspokojivý. V Česku trpí těmito poruchami během svého života přibližně 12 % žen. Je zbytečné se trápit, nejlépe je vyhledat pomoc odborníka – gynekologa, sexuologa nebo specializovaného psychologa.
 

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!