MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Angličtina se dnes vyučuje takřka povinně, někomu jde, někoho nebaví a tak se jí tak nějak učíme všichni, ačkoliv jen menší část v ní dosáhne vysoké úrovně. Ti ostatní se jí učí, protože prostě musí. To samozřejmě platí i pro němčinu, italštinu, nebo jakýkoliv jiný jazyk. Smutné ovšem je, že přes urputnou snahu cpát dětem do hlavy angličtinu, dnešní mladí dokonce nerozumí pořádně ani slovenštině. A to se dá napravit velmi snadno.

Cesta, jak do dětí „nacpat“ bez práce cizí jazyk, je přes písničky a pohádky. Ovšem musí se jednat o jazyk podobný češtině, nebo se do toho jazyka musí dítě doslova zamilovat. Nedávno jsem byl u kamaráda Petra, který má dvouletého syna. Sledoval v Televizi jakési písničky na youtube či streamu, už nevím přesně. K mému překvapení to ovšem nebyly české písničky, ale slovenské. Prý se mu ten kanál velmi líbí a tak mu je pouští. Výsledkem bude, že syn nebude mít nikdy problémy se slovenštinou, což je dobře.

Ovšem daleko více mě překvapila jiná kamarádka Dáša, která má devítiletou dceru. Když jí bylo pět, jen tak jí pustila pár dílů známé ruské pohádky Vlk a Zajíc a pak ještě Maša a Medvěd. Za pár týdnů zjistila, že dcera si sama pouští další a další ruské pohádky. Po půl roce dceru „přistihla“, že si hraje s hračkami a mluví na ně rusky. Dnes je dceři devět let a po čtyřech letech s pohádkami a později i dalšími interakcemi s ruštinou mluví rusky jako rodilá mluvčí, přitom ve škole se učí anglicky. Jednoduše proto, že se jí ruský jazyk líbí.

Tato „finta“ by jistě fungovala i na další slovanské jazyky, zejména polštinu, která je nám po slovenštině nejblíže. Pokud by se dítě zamilovalo třeba do francouzštiny, je to těžší, protože tento jazyk není češtině vůbec podobný. Muselo by žít v dvojjazyčné rodině, nebo mít někoho, kdo by mu s ní pomáhal. Ovšem s jakýmkoliv slovanským jazykem je to celkem snadné. Slovenštinu bychom měli brát jako samozřejmost a pouštět dětem občas slovenskou televizi, nebo aspoň internetové kanály. Ale bylo by dobré zkusit i další slovanský jazyk. Pochopitelně se nabízí hlavně dva, ruština a polština. Rusky se totiž domluvíte v celém bývalém SSSR a je to jeden z šesti oficiálních jazyků OSN s 300 miliony mluvčích. No a Poláci, naši ušišlaní severní sousedé jsou nám zaprvé velmi blízko a za druhé, i ve světě je jich habaděj, všude najdete s čímkoliv obchodujícího Poláka.

Takže s chutí do toho a stačí pouze jediné. Pouštět vašemu dítěti pohádky v jiném jazyce podobném češtině. S polštinou nebo ruštinou udělá koneckonců větší parádu, než s angličtinou, kterou se stejně bude ve škole učit a navíc může další jazyky v životě i práci dobře využít. Sám dělám ve velké korporaci, kde je mnoho jazyků a vidím, jaká je nevýhoda umět jen anglicky, ačkoliv by mě to nikdy předtím nenapadlo. Dítě se jazykem, který ho chytne u srdce zabaví a stráví čas rozumně. Musí ale začít s písničkami a pohádkami brzy, tak v pěti letech nejpozději. Pak už to dětem tak automaticky do hlavy nejde. Přejeme tedy hodně zdaru a učenlivé a hodné děti!