V létě se na našich výletech do přírody, ale i na balkonech a v domech, setkáváme s vosami obecnými, u nás nejrozšířenějším druhem čeledi sršňovitých. Většině z nás jedna vosa nevadí, maximálně trošku obtěžuje. Když už přiletí další dvě nebo tři, dáváme si velký pozor, abychom nějaké to žihadlo nedostali. V létě jsou nicméně vosy běžné a setkáváme se s nimi prakticky denně. Něco jiného nastane, když přiletí sršeň. Mnohým lidem doslova zatrne a zaplaví je bázeň. Hluboký zvuk velké sršně obecné, která u nás žije, vzbuzuje patřičný respekt. Nicméně nejedná se o agresivního tvora, a pokud se k ní nepřiblížíme blíže než na 50 centimetrů, nezaútočí na nás. Člověka respektuje, ale respekt také vyžaduje. Něco jiného je ovšem její východní příbuzná, která se do České republiky pomalu blíží.
![Naše](https://img.magazin.libimseti.cz/img/img/d9d8b0ba9bf6.jpg)
Sršeň asijská – jak se liší od naší sršně?
![](https://img.magazin.libimseti.cz/img/img/14170d86bfe4.jpg)
V Asii žije více druhů sršní, z nichž největší, mandarínská, je dlouhá až 10 centimetrů. Její kolegyně sršeň asijská (Vespa velutina) je sice menší, ale o to více agresivní. Tyto sršně vyvinuly až překvapivě úspěšnou taktiku v lovení včel a ničení jejich hnízd. Nicméně jsou nebezpečné i pro člověka. V Japonsku zemřou na její bodnutí každoročně desítky lidí. Člověka totiž v blízkosti jejího hnízda tato sršeň zuřivě napadá a na rozdíl od naší sršně obecné, která pronásledování po pár metrech vzdá, narušitele stíhá, dokud ho nedostane. Třeba i stovky metrů. Své o tom věděl těsně před svou smrtí také muž na severu Španělska – v Galícii. Tyto sršně jej napadly, když česal jablka. Po zasažení dvaceti žihadly zemřel. Jak se to mohlo stát v Evropě, říkáte si?
Invaze sršní asijských do Evropy
![Postupné](https://img.magazin.libimseti.cz/img/img/3e52f31cab39.jpg)
V roce 2004 přijela z Asie do francouzské Akvitánie loď, která mimo jiné přepravovala do Evropy porcelán. Do kontejnerů, které jej obsahovaly, se nedopatřením dostalo i hnízdo těchto sršní a přežilo tam dlouhou plavbu. Jakmile jej v Bordeaux pracovníci přístavu otevřeli, bylo zle. Sršně je okamžitě napadly a nebozí lidé skončili v nemocnici. Je jisté, že noví nájezdníci si v přímořské Francii rychle zvykli. Domácí včelstva proti nim neměly účinnou obranu a tak se jim dařilo se nejen udržet, ale i významně rozmnožovat. První léta se každoročně rozšiřovalo území výskytu všemi směry až o 100 kilometrů. Francouzskou Akvitánii zkolonizovaly tyto sršně už v roce 2005. O čtyři roky později už byly zpozorovány severně od Paříže. V roce 2012 se dostaly do italské Ligurie a o rok později na sever Španělska. Koncem roku 2017 měly „obsazenou“ prakticky celou Francii, část Belgie, sever Španělska a Itálie a některé západní regiony Německa. To už je docela blízko.
Důsledky zavlečení do Evropy
Výskyt těchto predátorů působí velké problémy už tak těžce zkoušenému včelařství, ale i cestovnímu ruchu. Nikdo se nechce setkat s rychlými a neúnavnými lovci, kteří navíc při větším množství představují smrtelné nebezpečí. Dokonce ani naše „hodné“ domácí sršně nebudou mít z nevítaných hostů radost, protože bude méně kořisti. Jak to bude dále, je těžké odhadovat. Do západních regionů naší země se sršně asijské mohou dostat už za 4 roky, na Moravu a do Slezska o 3 roky později. Záleží, jak se jim bude dařit v následujících letech, protože pokusy o jejich likvidaci zatím selhaly. Užívejme si tedy s našimi včeličkami krásných pár let, kdy nás otravují „pouze“ komáři, vosy, standardní sršně a klíšťata.
Sršeň asijská tu bude za 4 roky. Připravme se na problémy.
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 1