MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Šluk. A bylo to
Stalo se to řadě lidí. Hned po prvním opravdovém šluku pocítili z kouření určitou rozkoš. Podle studie jsou k tomu vybaveni patřičnými geny, které je rychle učiní závislými.

Objev amerických vědců pomáhá vysvětlit spouštěcí mechanismus první cigarety, jež následně vede k celoživotnímu kouření. Celá věc může být úzce spjata s náchylností k rakovině plic.

Studie publikovaná v prestižním časopisu Addiction se zblízka podívala na vztah mezi genovým nikotinovým příjemcem CHRNA5 a kuřáckými zkušenostmi.

Návyk trvá odlišnou dobu
Zkoumala se data 435 dobrovolníků. Někteří za život nevykouřili ani jednu cigaretu, jiní kouřit začali, ale nikdy si nevytvořili návyk.

Pravidelní kuřáci měli mnohem častěji méně běžnou formu genu CHRNA5. Osmkrát více z nich také sdělilo, že jim první cigareta přinesla opravdové potěšení.

„Vypadá to, že u lidí, kteří mají určitý obraz genů, může vlastní fyzická reakce hrát zásadní roli v tom, co se stane dále,“ řekl Ovide Pomerlau, zakladatel laboratoře na výzkum nikotinu.

„Pokud je kouření udržované, návyk na nikotin se může objevit v rozmezí několika dní a několika měsíců.“

Rakovinová hrozba
Výzkum mapující první pozitivní kuřácké zážitky pomáhá vysvětlit to, jak se lidé stávají závislými. A když už jednou závislost získají, pravděpodobně také doživotními kuřáky.

Je však třeba upozornit, že genetika – jak už je v současném světě obvyklé – hraje pouze jednu z hlavních rolí. Dalšími jsou například sociální prostředí a vůbec celé okolí.

Vědcům se také částečně podařilo prozkoumat genovou náchylnost vůči kuřáckým nemocem, zejména pak rakovině plic. Řada lidí, kteří si kouření skutečně vychutnávají, je k rakovině paradoxně náchylnější.

Riziko rakoviny se výrazně zvyšuje také u kuřáků, kteří se svým (zlo)zvykem začali před osmnáctým rokem života.