Tento nárůst ledu je v ostrém kontrastu se situací na Arktidě, kde led skutečně taje a zvyšuje tak hladinu oceánu.
Za poslední desítky let kolem Jižního pólu přibylo asi sto tisíc kilometrů čtverečních ledu. Vědci to připisují silnějším větrům, které na Antarktidě panují, stejně jako častějším bouřím. Oba jevy jsou důsledkem díry v ozonové vrstvě.
Vědci ale zároveň upozorňují, že ozonová díra jen zpožďuje skleníkový efekt. Pokud se ozonová vrstva v příštích sto letech opět zacelí, čemuž má pomoct zákaz vypouštění škodlivých látek, potom se podnebí na Antarktidě začne vracet k normálu a led bude rychle tát.
Jen další kolo přestřelky
V závěru studie se píše, že všechny tyto jevy a nová zjištění jen podtrhují obrovskou komplexnost problému jménem klimatické změny.
„Je ironické, že kontinent, který leží prakticky přímo pod ozonovou dírou, je tím nejméně postiženým,“ dodává vědec John Turner. „Zatímco na Arktidě máme důkazy o tom, že lidská aktivita ústí v tání ledu, na Antarktidě jsme sesbírali důkazy o tom, že tvorbě ledu pomáhá.“
Koncem 21. století by se ale ozonová vrstva měla vrátit do normálu. Ačkoliv tak daleká predikce vzhledem k nevypočitatelnosti lidského elementu není zdaleka jistá. Pokud by se tak ale skutečně stalo, Antarktida poměrně rychle ztratí třetinu svého ledu.
Přestřelka mezi zastánci různých pohledů na problém globálního oteplování tak pokračuje dalším kolem...
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 79