Divná dieta: Pojídání houbiček na nádobí

Tak trochu jiný apetyt

Ještě nedávno byl jídelníček této dívčiny kapku monotématický – na talíři už prý měla 4000 houbiček na nádobí a 100 méně či více kvalitních mýdel. Trochu divná dieta, co? Jenže Kerry za svůj apetýt moc nemůže, byla jí totiž diagnostikována stravovací porucha, která se nazývá Pika (název je odvozen z latinského slova „pica“, což znamená straka). Lidé trpící touto poruchou se vyznačují nechutenstvím k normálnímu jídlu. Spíše, než třeba maso s bramborem, je lákají předměty, které s kuchyňskými recepty nemají nic společného, třeba pojídání omítky, papíru, mýdla nebo třeba hlíny. Odvážnější strávníci s touto diagnózou se pouští do kovových předmětů, žárovek nebo dokonce i nábytku...

Molitanová houbička místo chleba

Kerry je vlastně na tom docela dobře, protože její chuťové pohárky zlákaly „pouze“ hygienické či domácí potřeby. Ve své podstatě používá houbičky na nádobí podobně, jako my krajíc chleba. Máčí si je v čaji či horké čokoládě a když má chuť si je dát „naslano“, tak si je potřísní hořčicí či grilovací směsí. A jelikož je dívka šetrná, podobným stylem si připravuje i svůj pracovní oběd či svačinu – stačí houbičku rozřezat na malé kousky, vložit do plastové krabičky a přidat k ní žádanou příchuť.

Ničivý pocit hladu

Sympaťačka závislá na kuchyňských houbičkách však přiznává, že ještě nedávno jedla úplně „normálně“, jako ostatní lidé. Ke svému současnému stravovacímu módu došla v roce 2008, když na dovolené v Maroku se nakazila parazitem, který ji rozpoutal obrovskou střevní infekci. Po této zkušenosti začalo tělo Kerry pracovat jinak – dívka trpěla neustálým pocitem hladu a tak do sebe ládovala, co se dalo – její oblíbenou pochoutkou byly lasagne s obrovskou porcí zmrzliny. Ale ani tehdy se Kerry nemohla zbavit prázdnoty v žaludku.

Pozvolné chátrání organizmu

Jednoho dne si všimla houbičky na nádobí a dostala bláznivý nápad, že ji ochutná. Když pozřela pár kousků molitanu a zapila je vodou, zjistila, že pocit hladu je pryč. A tak najela na „molitanovou stravu“. „V té době jsem už věděla, že dělám něco divného, ale bála jsem se někomu svěřit, aby si o mně nemyslel, že jsem cvok,“ přiznává. O rok později, v roce 2009, však Kerry sebrala odvahu a navštívila doktora, ten jí překvapivě diagnostikoval stravovací poruchu Pika. Zároveň ji však varoval, že pojídáním houbiček nedá tělu to, co potřebuje – vitaminy, minerály atd. Tento nedostatek živin může mít za následek postupné chátrání organizmu. Kerry si je svého stavu vědoma a hodlá ho změnit. Pod zdravotním dohledem se snaží svůj jídelníček trochu změnit. Lékař jí nabídl kompromis, aby s každým „normálním“ jídlem si dala svůj oblíbený „zákusek“ - jeden 2,5 centimetr molitanové houbičky a tři lžíce organického mýdla. „Věřím, že jednou dojdu k tomu, že při manipulaci s molitanovou houbičkou nebo mýdlem už nepocítím žádný hlad,“ uzavírá Kerry.