Nejčastější mýty z lékařského prostředí

Věříte všem těmto informacím? Tak na ně zapomeňte! Právě výše vyjmenované mýty byly již několikrát vyvráceny samotnými lékaři.

Nepravdivé je podle lékařů například tvrzení o tom, že očkování vám může přivodit nějaké závažné onemocnění nebo dokonce rozvinout autismus, jak mnozí tvrdí. Velmi se rozšířil třeba mýtus o očkování proti chřipce. Tato vakcína by vám podle některých názorů měla naopak nemoc rozvinout. Lékaři ale mýtus vyvrací. Ve vakcíně proti chřipce totiž najdeme mrtvé viry nemoci a ty samotné nemohou onemocnění způsobit. Pacient by musel přijít do styku s živými viry.

Druhá pověra o očkování se začala šířit někdy v roce 1998. Tehdy se v časopise The Lancet objevil článek, který varoval rodiče před očkováním jejich ratolestí. Pokud se prý do těla dítěte dostane vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, může se u nich objevit autismus. Odborníci z řad lékařů ihned rodiče uklidňovali, že žádný takový případ ještě nezaznamenali, mýtus přesto rychle šířil dál jako lavina. Definitivně pověru vyvrátili lékaři v roce 2002, kdy v magazínu New England Journal of Medicine zveřejnili výsledky odborné studie, které dokázala, že očkování autismus nezpůsobuje. U žádného z 530 000 očkovaných dětí se totiž porucha neobjevila.

Polykáte vitaminové tablety od rána do večera v domnění, že si tak zajistíte zdraví? Tak na to zapomeňte! Při nadměrném přijmu vitaminů se dostaví právě jejich opačný efekt. Odborné studie dokazují, že lidé užívající příliš vysoké množství vitaminu C nebo E trpí častěji rakovinou. Jak ale zvolit správné dávkování vitaminových tablet? Lékaři doporučují dodávat do těla vitaminy raději ve formě ovoce a zeleniny. Pak nehrozí žádná zdravotní rizika.

Mnohokrát nás jako malé děti rodiče varovali před tím, abychom se do studeného počasí teple oblékali. Zima totiž prý dokáže způsobit nachlazení nebo dokonce chřipku. I těmto informacím nevěřte. Již v roce 1968 vědci dokázali, že chladné počasí nedělá náš organismus náchylnějším k virům, které způsobují chřipku a další onemocnění. Podle doktorů také dokáže tělo v některých situacích s nemocí lépe bojovat právě v chladu. A že je v zimních měsících větší počet nemocných lidí? I na to mají lékaři vysvětlení. V zimě totiž trávíme více času v teplých budovách, kde se to viry a bakteriemi jen hemží.

Další mýtus nám zakazuje plavání po jídle. Prý by vás potom bolelo celé tělo a hrozí nepříjemné křeče a zároveň tak riziko utonutí. To je ale nesmysl. Rozumné je jen vysvětlení, že po přejedení vám může být při plavání nevolno. Jídlo nemá s křečemi ve vodě nic společného.

Nesledujete televizi moc zblízka nebo nečtete v šeru proto, abyste si nepoškodili zrak? Toho se nemusíte bát. Čtení v šeru a podobné aktivity maximálně způsobí nepříjemnou bolest očí, zrak vám ale nezničí. Alespoň to nedokazují žádné vědecké výzkumy nebo lékařské zprávy.

Spousta lidí nepolyká žvýkačku jenom proto, že věří mýtu o jejím dlouhodobém rozkladu v žaludku. Některé pověry tvrdí, že žvýkačka z trávicího ústrojí nezmizí ani za sedm let. Žádné důkazy o tom ale neexistují. Lékaři naopak informují o tom, že žvýkačka projde zažívacím traktem stejně, jako každé jiné jídlo. Nemusíte se tak bát slepených střev a podobných hrůz.