Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: ShutterStock.com

Těžký život českých katů

V minulosti musel kat vykonávat popravy, na rozkaz zase odsouzené mučil. I soukromý život katů byl značně ovlivněn jejich povoláním. Někteří čeští kati se navždy zapsali do historie.

Jan Mydlář (1572–1664)

Mnoho českých katů je ve světě dodnes známo, žádný z nich však není známější než právě kat Jan Mydlář. K řemeslu se dostal velmi kuriózním způsobem. Než se totiž rozhodl stát právě katem, byl studentem medicíny magisterského programu Karlova vysokého učení v Praze. Byl velmi úspěšným studentem a jistě by ho čekala v budoucnu úspěšná profesní kariéra, kdyby ovšem tehdy do jeho života nevstoupila žena. Dodnes nikdo neví, jak Mydlářova vyvolená vypadala, známe však její jméno. Byla to Dorota. Tato žena byla odsouzena k trestu smrti a Jan Mydlář se rozhodl její život zachránit. Proto ukončil studium medicíny a nechal se zaměstnat jako pacholek kata. Domníval se, že jako pacholek bude moci svou milou zachránit před jistou smrtí.

Jako pacholek kata, a později i jako kat samotný, se Jan mydlář ocitl na okraji společnosti. Od té doby byl nucen bydlet na okraji města, v kostele i v hostinci musel sedět jen na pro katy vyhrazeném místě, nikdo z občanů s ním nemohl mluvit a vůbec nepřípustné bylo se ho dotýkat. Janovi se však povolání kata zalíbilo a rázem zapomněl na svou milovanou Dorotu. Ta trestu smrti neunikla, Jan Mydlář byl pravděpodobně přítomen u její popravy.

 

magazin.cz

 

Jan Mydlář se stal postupem času mistrem svého oboru. Není se čemu divit. Jako student medicíny znal dobře anatomii lidského těla, takže věděl, v jakých místech má odsouzenému setnout hlavu. Důležitým momentem v Mydlářově životě byl den 21. června roku 1621. Tehdy na Staroměstském náměstí v Praze setnul hlavu 27 českým pánům, šlechticům a měšťanům. Od tohoto červnového dne se stal kat slavným v celé Evropě, dostalo se mu peněz i slávy. Do konce svého života tak mohl žít jako šlechtic.

 

Jan Křtitel Piperger (1838–1888)

Jan Křtitel Piperger byl mistrem katem v Praze. Vykonal popravu celkem 50 odsouzených k trestu smrti. Jeho rukou zemřel např. dvojnásobný vrah Jan Janeček, trojnásobný vrah Josef Wagner nebo vrah jménem Fiala.

Pražský kat Piperger byl původně vyučeným čalouníkem. Svou profesi kata prý vykonával s humorem. S každým odsouzeným se prý seznámil, vyjádřil radost nad tím, že odsouzeného poznal, ale nezapomněl zmínit, že jejich známost potrvá jen krátkou dobu. Po tomto krátkém seznámení obvykle kat zločince bez okolků oběsil.

magazin.cz

 

Pro svůj humor byl Jan Piperger oblíbenou osobou v celé Praze. Někteří občané si ho dokonce vážili. Vykonávat profesi kata již v té době nebylo ponižující. Sám Piperger však jednou málem sám skončil na popravišti, a to když byl obviněn ze smrti své manželky. Kat musel strávit několik dní ve věznici a bál se o holý život. Po několika dnech vyšlo najevo, že se Pipergerova žena otrávila zkaženým jídlem. Jan pak dále vykonával svou profesi. Pouhý den před svou smrtí provedl popravu padesátého odsouzeného.

 

Karel Huss (1761–1838)

Karel Huss měl katovskou profesi zřejmě v krvi. Jeho otec byl katem celý život, nechtěl ale, aby po něm syn profesi převzal. Proto Karla přihlásil na gymnázium. Zde byl budoucí kat výborným a bystrým žákem. Zanedlouho se však jeho spolužáci dozvěděli o povolání jeho otce a začali Karla šikanovat. Tato agrese došla tak daleko, že chlapec studium nedokončil, a to i přes odpor otce, který chtěl, aby na gymnáziu nadále studoval. Nakonec mu otec dovolil studovat doma se soukromým učitelem.

I přes všechna tato opatření se nakonec Karel Huss stal katem. Jeho první oprátku v roce 1774 mu paradoxně pomohl utáhnout jeho otec. Za nějaký čas odjel jako kat do Drážďan, kde se po svém strýci ujal katovské živnosti. Na studium Karel však také nezanevřel. Snad každou svou volnou chvilku studoval, dále se věnoval sběratelství, psal kroniku města Cheb a také pomáhal léčit lidi.

magazin.cz

 

Lékaři v tehdejší době často pouštěli svým pacientům žilou. Tuto proceduru lidé mnohdy nepřežili, a doktoři si tak dobře přišli k penězům, i když vlastně nikomu nepomohli. Oproti tomu Karel Huss obyvatele města skutečně léčil a mnohdy zachránil i jejich životy. Život zachránil Karel i své budoucí ženě. Jednalo se o dceru zámožného pekaře Elberla. Jmenovala se Žofie, a když onemocněla, lékaři jí nedokázali pomoci. Karl ji však uzdravil a do o dvacet let mladší ženy se zamiloval. Pár se po nějaké době tajně vzal.

Kat Karel Huss v několika ohledech předběhl svou dobu. Protože byl velmi pilný a učenlivý, nebyl pouze krvavým a krutým katem, ale také známým sběratelem a učencem. Ve své době však kat nebyl pro své kladné vlastnosti moc oceňován, i když jeho pověst byla již lepší než ta katů v minulosti.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!