Mobily umožní předvídat epidemie

Pokud jste někdy byli ve Velké Británii, určitě jste zaregistrovali všude kolem rozmístěné kamery, jež vás po očku sledovaly a hlídaly, zda neprovádíte něco nekalého.

V ostrovním království je trend ztráty soukromí zatím nejevidentnější, ale začíná se dostávat i k nám. Není to tak dávno, co se na internetu objevily fotografie pořízené veřejnou kamerou. Problém byl akorát v tom, že pocházely z obýváku jedné obyčejné rodiny.

Mobilem do soukromí
Po 11. září zkrátka zaznamenáváme ztrátu svobody a osobního i intimního prostoru na všech frontách. Jedním z ideálních prostředků na kontrolu a sledování lidí jsou přitom mobilní telefony.

Ale že špehování nemusí sloužit jen nekalým účelům, dosvědčují profesoři z Bostonské univerzity, kteří se specializují na vznik epidemií.

Svět je po zkušenostech s ptačí chřipkou či SARS opatrný. Sice se mu v poslední době epidemiím daří bránit, takže neumírají statisíce a milióny lidí jako v minulém století, je prý ale jen otázkou času, kdy nějaký virus nečekaně zmutuje a postará se o pěknou paseku.

Stále stejné chování
Přitom mohou pomoci právě mobilní telefony, a to v předvídání toho, kde by se epidemie mohly rozšířit.

Dokonce proběhl výzkum, kterého se zúčastnilo na sto tisíc lidí s mobilem. Vědci sledovali jejich pohyb a došli k nepřekvapivému zjištění: lidé jsou bytosti navyklé na zažité vzorce, které – pochopitelně s jistými výjimkami – praktikují každý den. Chodí stejnou cestou do práce, mají oblíbená místa na procházky, vyhlédnuté restaurace apod.

Výzkumníci jsou toho názoru, že lidská dynamika je dosud naprosto neprozkoumaná a může pomoci celé řadě věcí, nejen poznatkům o tom, kde se mohou nejlépe šířit epidemie. Navíc pokrytí mobilním signálem už je ve vyspělém světě obrovské – v některých zemích dosahuje téměř sta procent.

Zvířata fungují jinak
Zajímavé je zjištění, kde lidé žijí svůj život. Studie došla k závěru, že 97 % se až na výkyvy (třeba cestování) drží v okruhu šestnácti kilometrů. Zbylá tři procenta se potom pohybují v rádiu 160 kilometrů.

Když se porovná lidské chování se zvířecím, dojde se rovněž k několika objevným závěrům. Například zvířata se potulují mnohem více náhodně, zatímco lidé jsou do určité míry svázáni společenskými vztahy.

Také se vracejí na známá místa, což zvířata tolik nedělají a migrují, jakmile spotřebují potravu. Přesto se ale lidé mnohdy dokáží chovat nevyzpytatelněji a jejich chování se od ostatních lidí liší více než mezi zvířaty.