Zatímco v prvním jsme omezeni atmosférou, z pilota se po překročení její hranice stává astronaut, v případě občana Ruska kosmonaut, rychlostní rekordy takové omezení nemají a padají stále.
Vrtulová letadla s pístovým motorem mezi ty nejrychlejší určitě nezařadíme. Tento princip pohonu má svá fyzikální omezení a nárůst každého km/h nad současný rekord 850 km/h v podání letounu Grumman F8F-2 Bearcat „Rare Bear“ by si vyžádal navíc výkon ve stovkách koňských sil. S tím by šel ruku v ruce nárůst hmotnosti a to je začarovaný kruh.
Proudové stroje jsou na tom výrazně lépe, ale tím nejrychlejším, co se pohybuje v atmosféře, také nejsou. A to přesto, že dlouhá léta panovaly v rychlostních tabulkách. Dnes se zmohou maximálně na třetí místo, a to ještě se stařečkem, jehož první vzlet se odehrál v roce 1963. Je to tím, že konstrukce proudového motoru přestává být tím pravým ořechovým, jakmile se začneme blížit hranici pětinásobně překonávající rychlost zvuku.
1. X-43 Mach 10
Tento relativně malý (délka 3,6 metru, rozpětí 1,5 metru) bezpilotní model dosáhl rychlosti 10 Mach díky scramjetovemu pohonu. Do vzduchu byl vynesen pomocí strategického bombardéru B-52 a na 5 Mach byl urychlen pomoci klasického raketového pohonu. Teprve pak přišel na řadu scramjet, tedy náporový motor s nadzvukovým spalováním. Ten by měl být pohonem budoucnosti pro rychlosti kolem 15 Mach.
2. X-15 Mach 6,72
3. SR-71 Blackbird Mach 3.2+
4. MiG-25 Foxbat Mach 3,2
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 85