Let k Měsíci: 40 let od Apolla 8

Další si ani nejsou schopní představit, jak se tehdy žilo, jaké byly společenské poměry nebo trendy. Vždyť to bylo jen třiadvacet let po konci druhé světové války.

Velký skok pro lidstvo
Přesto se tehdy odehrálo něco, co i dnes působí jako záležitost z budoucnosti. Odstartovala totiž první lidská posádka směr Měsíc. Ačkoliv nepřistála na povrchu souputníka Země a pouze jej obletěla, udělala pro další měsíční mise obrovský kus práce.

Dnes si to připomínáme jako samozřejmou věc. Jenže start Apolla 8 provázely problémy a nechybělo mnoho a vesmírná historie se mohla psát úplně jinak. V roce 1968 se sice Apollo 7 osazené rovněž lidmi úspěšně proletělo po orbitu, ale další podmínky – jako raketový motor Saturn 5 či lunární vozítko – měly problémy.

Jenže John Kennedy americkému lidu přísahal, že se zástupce tohoto národa projde po Měsíci do konce desetiletí. Jenže jak to udělat, aby se kosmonauti nedostali do ohrožení, když výsledky testů byly přinejmenším nejisté?

Riskovalo se
NASA si nemohla dovolit vyčkávat – z jedné strany tlačil Kennedyho termín, jenž představoval na dnešní dobu nepředstavitelnou prioritu, z druhé strany tu byla snaha Sovětů, kteří se kolem Měsíce také podezřele potloukali. Teprve pozdější zjištění prokázala, že jejich mise Sojuz nebyly zdaleka tak úspěšné, jak se za studené války tvářily.

Ve vesmírné agentuře NASA panovaly značné rozpory, zda v projektu pokračovat a plnit termíny za cenu kvalitativních ústupků. Nakonec rozhodlo odstoupení odpůrce této cesty, dlouholetého plánovače NASA, Jamese Webba.

Problémy se Saturnem V se naštěstí nevrátily. A mise byla vůbec překvapivě bezproblémová. Tehdy znamenala obrovské pozdvižení a pomohla na svět dosud největšímu úspěchu, jaký se NASA povedl. To když později přistála na Měsíci posádka Apolla 11 a udělala onen pověstný "malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo".