MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Pohled na život a smrt patnácti set evropských korunovaných hlav ukázal, že vládnout je nebezpečnější než pobývat na frontové linii.

Nebezpečné povolání
Kriminolog z univerzity v Cambridge prozkoumal životní dráhy patnácti set evropských králů a královen a zjistil, že plná pětina z nich zemřela násilnou smrtí. To je čtyřikrát větší pravděpodobnost smrti, než má voják ve válečné zóně, a dvěstěkrát nebezpečnější než život v Ciudad Juárez, mexickém příhraničním městě nechvalně známém nejvyšším průměrným počtem vražd na světě.

„Bylo to velmi nebezpečné zaměstnání, ale dobré je, že v moderní době se nebezpečí výrazně snížilo. V minulosti byla úmrtnost panovníků v důsledku násilí vyšší, než může čekat dnešní voják ve velké bitvě. Ukazuje to na intenzivní soutěžení o nadvládu mezi historickými evropskými politickými elitami,“ řekl profesor Manuel Eisner, vedoucí výzkumu, reportérům listu Telegraph.

Nejčastěji vraždí rivalové
Eisner zjistil, že v příčinách násilné smrti panovníků vedou rivalové, kteří se snaží získat trůn. Na druhém a třetím místě jsou pak války se sousedními monarchy a různé formy msty. Několik pomazaných hlav bylo dokonce zavražděno obyčejnými lidmi, kteří měli problémy s autoritou. Co se způsobu panovnického skonu týče, prostá smrt v bitvě či setnutí hlavy bylo to nejhumánnější, co je mohlo potkat.

Platí tu i přísloví, že násilí plodí násilí, a lze vysledovat místa, kde docházelo k hotovým epidemiím vražd. Například ve Skotsku v letech 889 až 1094 zemřelo násilnou smrtí patnáct ze sedmnácti králů a v 8. století v Northumbrii bylo zavražděno čtrnáct z patnácti panovníků.