Masakr v My Lai – i Vietnam má svůj rok 1968

Válka ve Vietnamu se proslavila po celém světě jako občanská válka a zástupné bojiště, kde proti sobě stály jako strany konfliktu nejen Severní a Jižní Vietnam, ale de-facto i socialistický a kapitalistický blok. Jednalo se o dlouhý konflikt trvající celých 20 let. Jako počátek této občanské války se uvádí někdy rok 1954, kdy byl Vietnam osvobozen od nadvlády Francouzů, a začaly vnitřní třenice. Ty bohužel přerostly ve válečný konflikt „Sever proti Jihu“.

V Jižním Vietnamu postupně vznikla partyzánská armáda Vietkong, která byla také více a více trnem ve zdánlivě vzdáleném oku Spojených států amerických. V roce 1964 se USA naplno zapojily do války proti Severnímu Vietnamu, který byl zase podporován Sovětským Svazem. Na rozdíl od SSSR však ve Vietnamských džunglích umíraly desetitisíce amerických vojáků, protože Sovětský svaz se zapojil jen nepřímo. To byla možná příčina pozdějších zločinů amerických vojáků. Velkými ztrátami totiž byla postižena i jednotka, která masakr způsobila.

Březen 1968 – den masakru

Tento osudný den se rota C 1. praporu 20. pěšího pluku 23. divize americké armády měla chopit úkolu zmocnit se vesnic v My Lai a vyčistit jí od bojovníků Vietkongu. Současně vojáci dostali zadání zabít podezřelé a sympatizanty Vietkongu, znečistit jim zdroje vody, vybít dobytek a zapálit domy. Už to je krutý začátek. Jednotku vedl kapitán Ernest Medina spolu s velitelem čety Calleyem. V 8 hodin ráno byli američtí vojáci vysazeni vrtulníky v blízkosti vesnice. Během rychlého postupu se nesetkali s odporem a vesnici měli prakticky obsazenou. Namísto jejího zajištění však Calley nařídil spustit na civilisty palbu. Vojáci stříleli na vietnamské muže, ženy i děti. Vraždili je granáty, střelami, ale i chladnými zbraněmi na rýžových polích, v domech či mezi nimi. Co se hlo, zemřelo. Mnoho žen bylo před smrtí znásilněno, mnoho mužů mučeno. Kapitán Medina nejenže jednání svého podřízeného nijak nezrušil, naopak se k vraždění přidal taky. Naštěstí, ne všichni vojáci jejich rozkazů uposlechli. To ovšem nic nemění na tom, že zabíjení trvalo 2 hodiny a přineslo smrt nejméně 347 bezbranných civilistů, podle některých pramenů až 504.

Ukončení masakru a vyšetřování

Po desáté hodině ranní si Pilot amerického průzkumného vrtulníku Hugh Thompson povšiml velkého množství mrtvých civilistů v okolí vesnice. Z toho důvodu se rozhodl prozkoumat příčínu takové situace, a když zjistil, jaká zvěrstva provádí jeho vojenští kolegové, rozhodl se rázně zakročit. Přistál přímo u vojáků chystajících se zaútočit na další úkryt civilistů a palubní střelec vrtulníku vystřelil varovnou dávku z kulometu.

Až tím vraždění skončilo. Americký režim se dlouho snažil tajit tento incident, k informačnímu embargu se připojili i kongresmani a prezident Nixon. Jak to ale bývá, ne všichni. Pravda postupně vyplouvala na povrch, ale až o rok a půl později se o incidentu mohla dozvědět veřejnost, a to díky práci investigativních novinářů, kterým bylo často vyhrožováno. Nakonec se o události lidé dočetli v časopisech Time, Life a Newsweek. Viníci bohužel téměř potrestáni nebyli. Poručík Calley byl sice za vraždu odsouzen na doživotí, ale po 2 dnech odpykávání trestu prezidentem omilostněn. Nakonec si v po obnoveném procesu odseděl jen 4 a půl měsíce ve „fešáckém" vězení, ze kterého měl dokonce vycházky. Kapitán Medina byl zbaven viny. Naopak, na pilota Hugha Thompsona, hrdinu, který zachránil mnoho lidských životů, se jaksi zapomnělo. Možná proto, že se měla zapomenout celá událost, ve které se jako hrdina objevil. Vysoké vyznamenání dostal až o 30 let později, v roce 1998.

Dnes je v místě tematické muzeum, které připomíná tuto tragickou událost. Hugh Thompson se po letech dokonce i setkal s přeživšími, kteří možná zůstali na živu jen kvůli jeho statečnému činu. Sám vyjádřil politování, že tehdy nepřiletěl dříve a nezachránil více nevinných civilistů. Život jejich blízkých však pozůstalým už nic nevrátí.