Sourozenecká nesnášenlivost: Problém, který plní ordinace dětských psychologů

Co se děje dnes, dříve nebývalo!

Sami pediatři jsou zděšeni z příběhů, které jim plačící maminky vypráví za dveřmi jejich ordinací. Chtějí od nich rady, řešení, odbornou pomoc. Příběhy bývají většinou velmi podobné. Do rodiny s jedním dítětem přibude sourozenec, ale místo spokojené rodinky, která se sklání nad rozesmátým miminkem, se dennodenně svádí boje se starším sourozencem. Ten svoji nevyrovnanost s novou situací dává najevo různými způsoby: Dělá scény, kope, kouše, počurává se, v těch nejtěžších případech útočí na matku či dokonce na miminko. Dětská lékařka po vyslechnutí takových scénářů většinou doporučí, aby se dotyční obrátili na odborníka - dětského psychologa, který jim má pomoci problém zvládnout a řešit.

Lze promítnout pocity staršího sourozence do světa dospělých?

Abychom lépe pochopili pocity a myšlenky staršího sourozence, přirovnává je dětská psycholožka k pocitům dospělého člověka, kterému je do práce náhle přidělený nový spolupracovník. Automaticky se očekává, že ho zaučí a bude s ním vycházet v dobrém. Zabere mu ale část pracovního místa, které měl do té doby jen pro sebe, a co horšího, získá i více jak polovinu z jeho platu. Takového kolegu bychom asi s otevřenou náručí nepřivítali. Nyní pracovní místo zaměňte za hračky a pokojík, namísto platu dosaďte pozornost rodičů a vítejte v dětském světě.

Chybují rodiče, kteří se nechávají strhnout moderními trendy

Rivalita mezi sourozenci je přirozená a do jisté míry i zdravá. Pokud se však starší sourozenec začne k mladšímu chovat nenávistně až agresivně a domluvy ani jiná opatření nepomohou, je třeba se obrátit na odborníky. Ti se většinou shodují, že si za podobné situace mohou rodiče sami. Je to hlavně trend dnešní doby, kdy se hlavně u prvorozeného potomka vše přehnaně řeší, pročítají se internetové diskuse, následují se moderní trendy jako vaničkování, šátkování, biostravování, znakování, chodí se na dětské masáže, dětské cizí jazyky, dětské plavání a nejlépe vše dohromady. Výchova jde často stranou, vše se dětem až s přehnanou pečlivostí vysvětluje, nemají určené hranice, povinnosti. Když pak do rodiny přibude nový člen a není už tolik času ani energie neustále něco vysvětlovat a našlapovat po špičkách, problém je na světě. Pokud se situace mezi sourozenci vyhrotí a neřeší se, vznikne mezi nimi negativní vztah, který často přetrvá i v dospělosti.