Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Polská armáda útočí (rekonstrukce) / foto: shutterstock

Před 80 lety na Polsko útočili z jižního směru také Slováci

Proč Slováci podpořili německou armádu a jaká byla úloha Slovenského státu v prvních dnech 2. světové války? 4. Září 1939 došlo k přímým vojenským střetům mezi slovenskou a polskou armádou.

Počátek 2. světové války datovaný na 1. září 1939 je všeobecně spojován s útokem proti Polsku vedeným německou armádou. Polsko však bylo z jihu napadeno ještě Slovenským státem, který proti němu vyslal speciálně vytvořenou slovenskou polní armádu. Pod názvem Bernolák tak slovenská armáda stanula na straně Německa a aktivně se účastnila prvních bojů na polském území.

Co útoku předcházelo?

Již 20. a 21. července 1939 se na tajné schůzce dohodli představitelé Slovenska s Němci o případné spolupráci na plánovaném útoku proti Polsku a 23. srpna obdržel německý vyslanec v Bratislavě od státního podsekretáře Woermanna tajný zašifrovaný rozkaz, podle kterého musí slovenská vláda počítat s operacemi u polsko-slovenských hranic. Slovenská vláda se rozhodla tuto situaci akceptovat a 28. srpna 1939 vyhlásila mobilizaci, ze které vzešlo 148 133 důstojníků a vojáků. Šlo o nepočetnější stav ve Slovenských dějinách. Pod přímým velením ministra obrany Ferdinanda Čatloše byla vytvořena Slovenská Poľná Armáda skupina "Bernolák" s 51 306 muži, kterou tvořily pěší divize Jánošík, Škultéty, Rázus a motorizovaná jednotka Kalinčiak.

Co si Slováci od útoku slibovali?

Svojí účastí si Slováci chtěli vydobýt zpět svá území, která postoupili Polsku v letech 1920, 1924 a 1938. Mnichovská dohoda jim již 1. prosince 1938 umožnila zabrat 226 kilometrů čtverečních z polského území, na kterých v té době žilo přibližně 4 280 obyvatel, avšak oni měli další zájem na jeho rozšíření. Německo jim před zahájením útoku tyto záruky poskytlo, a tak nic nebránilo tomu, aby se Slovenská armáda připojila k německé invazi.

Jak probíhal samotný útok?

Útok na Polsko zahájily slovenské jednotky z divize Jánošík 1. září 1939 v pět hodin ráno okupací obce Javorina a města Zakopane, následně pokračovaly společně s 2. německou horskou divizí v postupu na Nowy Targ. Přímé boje s polskou armádou vypukly mezi 4. a 5. září 1939, avšak již po dvou dnech následovalo postupné stahování divize Jánošík nazpátek na Slovensko a pouze jeden prapor zůstal na obsazeném území. Ostatní jednotky ze skupiny Bernolák se operace neúčastnily, Slovensko však proti Polsku nasadilo dvě z vlastních tří slovenských leteckých eskader. Těm se podařilo sestřelit jedno polské letadlo, samy však zaznamenaly ztrátu dvou strojů. Všichni slovenští vojáci byli do konce září 1939 z Polska staženi, jejich "odvahu" však poctila 5. října 1939 oslavná vojenská přehlídka v Popradu uspořádána Tisovou vládou, na které byl generál Čatloš vyznamenán od Hitlera železným křížem.

Jaké ztráty zaznamenalo Slovensko po útoku na Polsko?

Po stažení slovenského vojska z Polského území  čítaly ztráty na straně Slováků 18 vojáků, kteří během invaze zahynuli. 46 mužů bylo zraněno a 11 vojáků se pohřešovalo. Při akci padlo do slovenského zajetí asi 1350 Poláků, kteří byli většinou předáni Němcům. Jen nepatrná část jich zůstala ve slovenském zajateckém táboře v Lešti. Ke ztrátám na životech nesmíme opomenout ztrátu kreditu Slovenska v očích ostatního světa.

Otázkou je, zda 770 kilometrů čtverečních s 34 509 obyvateli, tedy území věnované Polsku z vděčnosti říšským kancléřem Adolfem Hitlerem 17. října 1939, stálo Slovákům za tuto spolupráci s Němci.

Před 80 lety na Polsko útočili také Slováci

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1