Díky karanténě učinil Isaac Newton své nejslavnější objevy

Když v Londýně v roce 1666 vypukla morová epidemie, rozhodl se Isaac Newton pro dobrovolnou izolaci na svém panství Woolsthorpe. O tom, že to byl chytrý a promyšlený krok, není pochyb. Podařilo se mu nejen utéct před jednou z nejhorších epidemií, která kdy zasáhla lidstvo, navíc se mohl zaměřit na vlastní výzkum fyzikálních zákonů.

Černou smrt rozšířily nejspíš krysy

Epidemie moru, která v letech 1665-1666 zahubila až 100 000 lidí, připravila o život až pětinu londýnského obyvatelstva. Není proto divu, že kdo mohl, vzal raději z města zasaženého černou smrtí nohy na ramena. Ač byla podniknuta nezbytná opatření, město se stejně tragické ztrátě nevyhnulo. Nákazu pomohl zastavit až Velký londýnský požár v září 1666, který usmrtil krysy a blechy roznášející morovou nákazu.

Schovat ze před nákazou znamenalo přežít

Jakmile byl Londýn morem zasažen, odjel anglický panovník král Karel II. Stuart i se svým dvorem do Oxfordu. Byly uzavřeny obchody i univerzity, mezi nimi samozřejmě také Kolej Nejsvětější Trojice na Univerzitě v Cambridge, kde tehdy dvaceti čtyřletý Newton studoval. Ve městě zasaženém morem zůstala jen hrstka duchovních, lékařů a lékárníků. Newton dobrovolně odešel do karantény na svůj rodný statek ve Woolsthorpe, kde se se zájmem věnoval vlastnímu výzkumu.

Převratné objevy a uznávané teorie

O tom, že právě období izolace bylo pro anglického fyzika, matematika, astronoma, alchymistu a teologa jedním z nejplodnějších, není pochyb. Na panství Woolsthorpe totiž učinil své převratné teorie. Právě zde mu údajně při odpoledním odpočinku v zahradě spadlo na hlavu jablko, což ho přivedlo na myšlenku gravitace. Kromě rozvinutí této teorie vytvořil ještě v období karantény vlastní teorii podstaty světla a barev a vynalezl svůj diferenciální počet.

Využijte karanténu jako Isaac Newton

Jak je vidět, období karantény nemusí být vždy na škodu. Pokud budeme následovat Newtonův příklad, možná také dojdeme k zajímavým myšlenkám či rozhodnutím. I když to třeba nebudou pro lidstvo převratné vědecké objevy, určitě nám to pomůže lépe pochopit sami sebe a udělat si pořádek ve vlastní hlavě.