Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pokus o sebevraždu / foto: shutterstock

Sebevražda a její nejčastější příčiny

Tendence lidí řešit problémy sebevraždou znepokojovala vědce už dávno v minulém i předminulém století. T. G. Masaryk o tom dokonce napsal knihu s názvem Sebevražda. Dnes si u nás v průměru vezme život tři až pět lidí denně.

Velmi alarmující je situace, že u mladých lidí ve věku od 15 do 24 let je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí hned za úrazy. 

Proč mladí lidé páchají sebevraždy? 

Může jít o nedostatek životních zkušeností a tím i větší sílu či možnost vyrovnat se s různými problémy, které na mladého jedince dolehnou. To, co pro člověka ve středním věku může být banální situace, může být pro dospívajícího neřešitelný problém.  Mladí lidé také častěji než starší tíhnou k experimentování s návykovými látkami a jejich užívání, se kterými se potom pojí ať už psychické problémy, psychické poruchy, finanční potíže, problémy v rodině, ve vztazích a podobně.
Další ohroženou skupinou jsou naopak staří lidé, kteří zůstanou sami či o ně rodina přestane jevit zájem. Nevidí poté už ve svém bytí na zemi smysl života a odchod je pro ně jediné řešení.

Sebevražedný skok

Jaké bývají nejčastější důvody k sebvraždě?

V průběhu celého života páchají lidé sebevraždy jako následek depresí. U lidí trpících duševní poruchou je život těžší a někdy mají pocit, že sebevražda jejich problémy vyřeší. Především neléčené deprese mohou skončit tímto tragickým způsobem. Přestože se již dnes na deprese, duševní poruchy a návštěvy psychiatrů nahlíží jinak než třeba před dvaceti lety, spoustu lidí se za své potíže stydí či je podceňuje. Je rozdíl mezi tím, kdy má člověk pouze špatnou náladu či nemá náladu na nic, a kdy jde opravdu o zdraví a život ohrožující depresi.

Sebevražda zapříčiněná depresí není nikdy impulzivní. Vždy jde o dlouhodobý proces, kdy se člověk noří hlouběji ke dnu. Okolí, často ani nejbližší rodina, si nemusí všimnout, čím si člověk prochází.

Deprese

Druhou nejčastější psychickou poruchou, která může vést k sebevraždě, je schizofrenie. U schizofreniků se až 60% populace alespoň jednou v životě o sebevraždu pokusí. Ohrožení mohou být i jedinci trpící těžkou panickou poruchou.
Další příčina tohoto krajního řešení souvisí s vysokými dluhy nebo osobním finančním krachem. Dnes je velice jednoduché si vypůjčit peníze, spoustu lidí ovšem nedomyslí následky spojené s případnou neschopností dluhy splácet. 

Kromě plánovaných sebevražd, máme také sebevraždy impulsivní. Tam mohou spadat vyhrocené konflikty v rámci rodiny nebo velké partnerské neshody, šokové situace, oznámení o nevyléčitelné nemoci, kdy je člověk ovlivněn emocemi, ale také již zmíněné užívání psychotropních látek.
Určité procento zaujímají sebevraždy nápodobou, kdy se na veřejnosti rozebírají sebevraždy slavných osobností a s nimi spojená medializace.

Jak sebevraždě někoho v mém okolí zabránit?

Navenek dávají lidé často signály, že se trápí nebo jsou nešťastní. Málokdo na rovinu říká, že se chce zabít, většinou říkají, že jim není dobře, neumí si představit, jak budou fungovat dál a podobně. Naslouchejme i těm sebemenším signálům. Můžeme tak zabránit nejhoršímu.

Sebevražda a její nejčastější příčiny

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!