Před 75 lety nás osvobodili spíše Rumuni, než Američané

České země byly jedno z posledních území, které ještě na začátku Května 1945 ovládala německá armáda. Dokonce už i Berlín byl v rukou Sovětů, Praha však stále vzdorovala. Na československé území se však Sověti dostali mnohem dříve, a to 30. září 1944 překročením Lupkovského průsmyku ve známé Dukelské operaci. A už v průběhu bojů o Slovensko se do válečných operací zapojili Rumuni. Poprvé se tak stalo na Vánoce 1944, kdy části rumunské 4. Armády pronikly u obce Moldava nad Bodvou na slovenské území. Součástí rumunských jednotek bylo i letectvo a do bojů s Němci zde zasáhlo 240 letadel. Zajímavostí je, že Rumuni útočili německými letadly, která si sami vyrobili dříve v licenci, protože až do 7. Září 1944 bylo Rumunsko okupováno Německem, podobně jako naše země. Proti sobě tedy bojovala na obou stranách letadla typu Messerschmitt 109, Heinkel 111 nebo Junkers 88, pouze byly pomalovány jinými výsostnými znaky.

Průnik na Moravu

dubna 1945 první jednotky rumunské 1. armády pronikly do Českých zemí, konkrétně na Moravu v prostoru Hodonína. Poté se v průběhu dubna účastnily těžkých bojů o města Kyjov, Brumov-Bylnice, Uherský Ostroh a Bzenec. Nepřítel zde však silně vzdoroval, a tak jejich další cíle v podobě postupu na velká moravská města se zpozdily až na květen. A tak, poslední boje Rumunů o Kroměříž, Zlín, Prostějov a Olomouc připadly až na první květnové dny. V úplném závěru války se rumunská armáda účastnila i Pražské operace. Po skončení války pochodovaly rumunské jednotky na vojenské přehlídce 17. května v Praze.

Stalingradské jednotky v akci

Zajímavostí je, že se osvobození Československa účastnil v rámci 2. ukrajinského frontu i 2. královský tankový pluk, který bojoval u Stalingradu. Ovšem tehdy ještě na druhé straně, společně s německými agresory. Rumunské jednotky tehdy hrály úlohu slabého křídla, které Sověti bez větších problémů prolomili a německá 6. armáda zůstala ve Stalingradu obklíčena.

Příspěvek Rumunů na osvobození

Celkově je velmi smutné, že se na Rumuny v těchto dnech zapomíná. Sovětů při osvobození Československa padlo téměř 140 tisíc a mají jistě hlavní podíl na vítězství. Rumuni však šli po jejich boku téměř od počátku bojů na území tehdejší republiky a zahynulo jich zde více než 33 tisíc. Pro srovnání Amerických vojáků padlo přibližně 350 a účastnili se v naší zemi až úplného konce války. Rumuni osvobodili na československém území přes 1700 obcí včetně 31 měst. Přesto v našich médiích o nich není většinou ani zmínka, v Květnových dnech nevidíte žádnou rumunskou vlajku. Snad se to postupně změní a budeme vzpomínat i na rumunské vojáky. Rumunsko nás totiž nezradilo ani v roce 1968 a na rozdíl od většiny armád Varšavské smlouvy se okupace naší země neúčastnilo.