Kdo je to tafofil?
Možná to slovo slyšíte poprvé, i když se na vás výše uvedená charakteristika hodí, a možná ho už znáte. Slovo tafofil začalo být známější před pár lety, kdy vyšla stejnojmenná kniha Barbory Fajglové a Dany Svítilové. Faktem je, že tafofilem je označován člověk, co miluje atmosféru hřbitovů a v oblasti umění preferuje funerální tvorbu. Jak uvádí Slovník cizích slov ABZ, slovo tafofil vychází z řeckých slov „taphos“, tedy pohřební, hřbitov nebo hrob a „philia“, tedy láska. Po česku je tedy tafofil milovníkem hřbitovů, nikoli podivínem, i když ho za něj mnozí mohou považovat.
Podivín, nebo milovník tajemna?
Možná, že na lásce ke hřbitovům, opuštěným hrobům a pobořeným náhrobkům cosi podivného bude. Když však vezmeme v úvahu, co všechno může takový hřbitov poskytnout, je to možná i pochopitelné. Na hřbitově člověk nachází klid a pověstné hrobové ticho. Může rozjímat sám nad sebou a nad životem, unikne stresu všedních dní.
Hřbitovy totiž nepředstavují jen smutná místa, kam nosíme květiny a svíčky na hroby zesnulých příbuzných a přátel. Mohou nabídnout mnohem víc. Dovolují nahlédnout za roušku dávných dob. Můžeme se klidně procházet, meditovat, nebo číst nápisy, jména a data na náhrobcích. Pro historiky jsou hřbitovy cennými prameny, kde nachází odpovědi na některé otázky. Zjistí tam, kdy se kdo narodil a zemřel. Můžete se dozvědět, kdo k jaké rodině patřil. Někdy náhrobky naznačují, čím člověk za svého života byl, čím se živil, co prožil nebo čím se proslavil.
Funerální umění a schopnost „umět se dívat“
Hřbitovy také představují specifický styl umění, jemuž se říká funerální. Některé náhrobky a náhrobní plastiky jsou uměleckými díly. Smutní andělé, bohatě tesané náhrobky a další plastiky a ozdoby mohou dokonce působit romanticky. Někoho na hřbitovech přitahuje tajemno, jiné zase podivná temná atmosféra, která může vzbuzovat úzkostné pocity nebo mrazení v zádech.
Tafofil je člověk, který se na hřbitovech většinou cítí dobře. Okouzlují ho staré náhrobky – většinou čím starší, tím lepší. Umí je skvěle zachytit nejen okem, ale často i fotoaparátem. A největší vášní přitom je objevování starých zapomenutých hřbitovů, jako je třeba židovský hřbitov u Města Touškova. Ten už je sice roky zrušený, ale v zatáčce pod kopcem, směrem z města na Újezd nade Mží najdete mezi stromy a vysokou trávou řadu starých náhrobků. Některé mají nápisy v hebrejštině, jiné v němčině. Jsou jasným důkazem, že před válkou zde žili Židé, jejichž osud nejspíš nebyl nejšťastnější.
Zdroj:
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/tafofil
Barbora Fajglová, Dana Svítilová, Tafofil, Grada 2015.
Tafofil je podivín milující hřbitovy
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!