Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Sebevražedné sklony / foto: shutterstock

Věže sebevrahů vzbuzují soucit i tíseň

Dnes se podíváme na věže, ke kterým se váže smutná minulost. Jsou totiž nositelkami vzpomínek na tragickou smrt těch, co už nevěděli, jak se svým životem nakládat.

Jindřišská věž

V první řadě si povíme, o jaké věže se jedná. Jsou to většinou zvonice, které patří k určitému kostelu. Jelikož však stojí samostatně, působí, jako by k nikomu a ničemu nenáležely. Po Praze jich najdeme hned několik. Jednou z nich je i tzv. Jindřišská věž, tedy věž patřící ke kostelu sv. Jindřicha na Novém Městě pražském. Měří 60 metrů, a je tak nejvyšší pražskou samostatně stojící zvonicí. Vznikla v době panování Jiřího z Poděbrad, ale její „mateřský“ kostel dal postavit Karel IV. A proč se Jindřišské věži říká věž sebevrahů?

Kdysi dávno prý jedna nešťastná dívka, nosíc v břiše svého potomka, vystoupala vzhůru na věž a vrhla se k zemi. Ještě mnoho let poté se říkalo, že jí při pádu pukla hlava a její přízrak kolem věže bloudí v pozdních nočních hodinách a prosí náhodné chodce o odpuštění.

Jindřišská věž
Jindřišská věž – Zdroj: Shutterstock.com

Petrská věž

Další věží, která má nechvalnou pověst, je věž Petrská. Byla postavena na konci 16. století v renesančním duchu, ale dnes byste takovou jen těžko hledali. V roce 1686 byla přestavena a získala barokní báň, která ji zdobí dodnes. Tím však proměna věže nekončila. Dnes má novogotickou podobu, kterou jí dal architekt Josef Mocker v letech 1875 – 1885. Tuto věž si možná připomenete při četbě románu Jaroslava Foglara – Záhada hlavolamu. Zřítila se z ní jedna z postav knihy - Jan Tleskač. Dnes už asi nezjistíme, zda se Foglar inspiroval nějakou skutečnou tragickou událostí. Pravda o této věži tak asi zůstane napořád tajemstvím.

Pohled z věže dolů
Pohled z věže dolů – Zdroj: Shutterstock.com

Zvonice u kostela sv. Vojtěcha

Zvonice, na kterou se nyní podíváme, patří ke kostelu sv. Vojtěcha a stojí na Novém Městě. Původně zde stál románský kostelík i s farou a zvonicí, který si později zasloužil barokní přestavbu. Známý je i tím, že v tomto kostele hrál na varhany Antonín Dvořák. Říká se, že jeden ze zvoníků této věže se nešťastně zamiloval, a tak dlouho se pokoušel o přízeň své platonické lásky, až z toho zešílel. Jednoho dne prý rozhoupal zvon a poté se pustil provazu a zřítil se dolů. Na následky svého pádu pak zemřel.

O věžích sebevrahů bychom mohli psát ještě dál. Jedna se nachází v sevření ulic Sinkulovy, Na Pakráci a Na Klikovce. Další zajímavá věž se nachází u kostela sv. Štěpána. A pokud bychom zabloudili mimo Prahu, pak musíme zmínit i věž katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, která byla svědkem nešťastných úmrtí ještě před několika lety. Ale o tom zase někdy příště.

 

Zdroj:

Magdalena Wagnerová – Magická místa Čech a Moravy, str. 21 – 25.

Věže sebevrahů vzbuzují soucit i tíseň

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!