MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Souboj dvou kariérních komunistů

Před rokem 1989 pracovali oba postupující kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš pro blaho Komunistické strany Československa (KSČ). Babiš ve sféře mezinárodního obchodu, Pavel jako vedoucí základní organizace, později měl velmi dobře našlápnuto v lidově-demokratické armádě. O jejich komunistické minulosti bylo napsáno již mnoho. Pak přišla sametová revoluce a oba muži se velmi rychle zorientovali v novém režimu a udělali opravdu úctyhodnou kariéru. Jeden (Babiš) se dal do soukromé sféry a vybudoval podnikatelské impérium, které mu vyneslo pozici jednoho z nejbohatších Čechů. Druhý zůstal ve státní sféře, a protože byl už na sklonku socialismu zkušeným armádním důstojníkem, pouze převlékl kabát z Varšavské smlouvy do NATO a pokračoval až na funkci předsedy vojenského výboru této vojenské aliance.

Dá se tedy říci, že oba muži jsou velmi schopní a oproti některým jiným kandidátům, kteří nepostoupili do druhého kola prezidentských voleb a někteří z nich působili až bizarně, mají i jisté politické zkušenosti. Co by na to však řekl Václav Havel, že se o prezidentský úřad ucházejí dva bývalí komunisté? A proč jednoho z nich dokonce navrhla vládní Pětikoalice, která si říká demokratická?

Rehabilitace socialismu

Ať to už dopadne jakkoliv a na hradě bude Babiš či Pavel, sotvakdo může poté odsuzovat minulý režim, když budeme mít prezidenta, který byl kariérním komunistou. Při pohledu na množství dalších a dalších regulací, které se valí na naši ekonomiku, se k tomu socialismu vlastně i blížíme. Ať dělá vláda Petra Fialy, co může, stejně tomu nezabrání. Možná se ani nesnaží, kdo ví. Starší ročníky mají srovnání, regulací jen přibývá a systém se od pozdního socialismu už moc neliší. Některé zboží začalo být nedostatkové, čeká se na něj třeba rok. Svět se zase uzavírá a dělí na několik regionů, navzájem nepřátelských. Nevěšte ale hlavu, i za socialismu lidé žili šťastné životy! Až bude na školách a úřadech viset fotka Pavla či Babiše, starší polovině populace jistě zavane v mysli trocha nostalgie na minulý režim.

Jaký bude vlastně rozdíl, zdali Babiš či Pavel?

Příliš velký asi nebude, oba muži jsou zkušení a umí se s rozumem a trpělivostí pohybovat v různých politických režimech, domlouvat potřebné kompromisy. V případě zvolení Pavla získá pětikoalice (TOP09, ODS, KDU-ČSL, STAN, Piráti) téměř neomezenou moc, jelikož generál Pavel je jejím kandidátem. Prezidentský úřad je poslední, co jí chybí, protože ovládá sněmovnu, senát, úřad vlády, většinu krajů. Taky vás napadá podobnost s Národní frontou? To, že Pětikoalice nebere příliš ohledy na jiné politické subjekty, vidíme na složení vedení poslanecké sněmovny. Jestliže vláda ANO v minulém období dovolila čtyřem opozičním subjektům, aby její poslanci zasedli ve vedení sněmovny jako první místopředseda a další tři místopředsedové, Pětikoalice umožnila pouze dva obyčejné místopředsedy pro opozici a to jen pro hnutí ANO.

Pokud však bude zvolen Andrej Babiš, příliš to situaci nezmění. Možná je to pro vládní pětikoalici i výhodnější. Bude se mít do koho strefovat a koho obviňovat z ohrožení demokracie, spolky typu „Milion chvilek“ budou mít náplň práce na dalších pět let jistou. Zřejmě i v situaci, kdy byl Babiš uznán nevinným v kauze Čapí hnízdo. Raději nechceme přemýšlet, co by si takové spolky vzaly na paškál v případě zvolení Pavla.

A jaké výhody přinese zvolení toho či onoho kandidáta pro obyčejné lidi? V případě Andreje Babiše je to rozhodně větší porozumění problémů jejich všedních dní. Z logického důvodu – Andrej Babiš pracuje celý život v soukromém sektoru, jako většina našich občanů. Petr Pavel je voják a přiznejme si, to je pro většinu lidí úplně jiný svět. Ani v jiných zemích není obvyklé, aby zemi vedl „vojcl“. Najdeme to třeba v Egyptě – generál Sísí. V socialistickém Československu jsme měli také jednoho generála v prezidentské funkci – Ludvíka Svobodu. To ovšem neznamená, že voják zemi nemůže vést dobře. Zvolení Petra Pavla by zase přineslo jisté zklidnění, přeci jen vyvolává negativní emoce u menší skupiny lidí a asi by většímu počtu našich občanů nevadil.

Zdá se to tedy jako souboj „o všechno“, ale to se přeci říká u všech voleb. Ve skutečnosti se, snad kromě další rehabilitace socialismu, mnoho nezmění.

Zdroje:

(1) Týdeník Reflex listopad 2019

(2) sme.sk – internetový informační portál

(3) Česká Wikipedie