Vesnická zábava i hromada práce
Vegetariáni či vegani mají určitě jasný jednotný názor na pohanské zabíjení zvířete. Zabijačky ovšem vznikly jako logické vyústění životního cyklu domácího prasete chovaného pro lidskou potřebu. V zimních měsících, protože dříve nebyly lednice či mrazáky, se většinou co nejvíce humánním způsobem prase zabilo, očistilo a zpracovalo. Co lidé nespotřebovali během akce, většinou se zavařovalo, aby vznikla dostatečná zásoba na pokrytí potřeb rodiny během celé zimy.
Nepodcenit přípravu
Ještě než se začalo se zpracováním prasete, bylo nutné vše připravit. Muži dali dohromady kotel, sehnali všechny propriety, které rok odpočívaly ve sklepech a půdách, jako velké nože, trojnožku k zavěšení prasete, kotle k vaření a velký porcovací stůl. Rovněž bylo potřeba připravit zeleninu a další ingredience do zabijačkových produktů. Tuto část měly v rodinách většinou na starost ženy. Loupání cibule, česneku, namáčení rohlíků, vaření krup a poté krájení sádla na škvarky a zajištění občerstvení na samotné akci. Nepopulárně se tedy celá akce štěpila na pánské a dámské práce.
Do posledního kousku
Prase se zpracovalo vždy úplně celé, ani kousek nepřišel na zmar. Každá rodina dodržovala své postupy, ale ze začátku bylo vždy nutné prase rozbourat a očistit kůži a samozřejmě oddělit vnitřnosti. Ty se částečně použily do tlačenky, některé se snědly jako ovar z polévky a zbytek se pomlel do jitrnic. Většinou se připravovala od začátku zabijačky polévka bílá, tedy klasický vepřový vývar, který se využil i do tlačenky, jitrnic a jelit a rovněž jako základ pro polévku černou, krvavou. Ideální oběd z čerstvého vepřového pro účastníky zabijačky byl guláš či pečínka. Občas někdo připravuje řízky, ty jsou ale z čerstvého masa většinou tuhé.
A kdo bude uklízet?
Odpoledne muži, unaveni z práce i požitého alkoholu jako nutné vzpruhy při práci, většinou měli volno. Ženy se daly do úklidu a dalšího zavařování zbylého masa. Pokud zbylo, naložilo se maso i do slaného láku a později za cca měsíc se udilo. I v tomto případě většinou udili muži posilnění slivovicí a uklízení zbylo na ženy a dívky.
V dnešní době, jak už bylo zmíněno výše, se koná hodně obecních zabijaček, a máme tak možnost nahlédnout na to, jak hospodařili naši předkové ovšem s jednou velkou výhodou. Jako účastníci veřejné akce se můžeme pouze dívat a debužírovat, následný úklid a nepříjemné povinnosti s tím spojené za nás absolvují pořadatelé.
Zdroj:
Autorský článek
Zabijačky – krutý mord, nebo koloběh přírody?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!