Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
V. I. Lenin / foto: shutterstock

Ukrajina likviduje poslední památníky Lenina, paradoxně díky němu je dnes tak rozlehlá

V Chmelnické oblasti úřady zrušily poslední památník tohoto revolucionáře, na celé Ukrajině zbývají poslední tři. Pro tuto zemi má však tento politik paradoxně mimořádný význam, bez něj by dnes samostatně neexistovala.

Chmelnická oblast leží západně od Kyjeva a patří mezi rovinaté části západní Ukrajiny, kde na Ruštinu moc nenarazíte. A právě zde snesli 10. září jeden z posledních památníků Vladimira Iljiče Lenina na Ukrajině a vůbec poslední v této oblasti. Zbývají ještě dva ve Vinické a jeden v Poltavské oblasti. Ukrajinský „zákon o dekomunizaci“ z roku 2015 tak bude, co se týče Lenina, naplněn. Celkem bylo v  souladu s ním vytipováno 520 historických osob, podle kterých se nesmí jmenovat ulice, nebo které nesmí mít památníky. Lenina tak od příštího roku najdete, co se týče Ukrajiny, pouze ve dvou východních oblastech – Doněcké a Luhanské, které se od roku 2014 de-facto oddělily od nové ukrajinské moci.

Proč je Lenin pro Ukrajinu tak důležitý?

V roce 1917, kdy v Rusku začala revoluce, občanská válka a byl svržen car, byla Ukrajina součástí Ruského impéria, tvořilo jí tam pět gubernií, což byly v přeneseném významu dnešní oblasti. Nejednalo se o žádný autonomní celek, Ruské impérium bylo unitárním státem. V občanské válce bojovali na jedné straně Bělogvardějci, kterým pomáhali zahraniční interventi včetně Československých legií a na druhé straně Bolševici, jejichž vůdcem byl právě Lenin. Jak je známo, Bolševici nakonec v občanské válce zvítězili a v roce 1922 ustanovili Sovětský svaz. Nacházel se víceméně v hranicích bývalého Ruského impéria a původně sestával jen ze čtyř svazových republik – Ruské, Běloruské, Ukrajinské a Zakavkazské. Později se z Ruské oddělila Středoasijská socialistická republika a dále Zakavkazská socialistická republika se rozdělila na Arménii, Azerbajdžán a Gruzii. Po dalších změnách měl Sovětský svaz nakonec 15 svazových republik, které fungovaly až do jeho rozpadu.

A právě v době zakládání tohoto obrovského svazového státu došlo ke konfliktu mezi Leninem a druhým mužem strany Bolševiků – Josifem Stalinem, který zastupoval funkci komisaře pro národnostní otázky. Lenin totiž chtěl, aby byl Sovětský svaz dobrovolným sdružením svazových republik, které mohou z vlastní vůle ze společného státu odejít, pokud by chtěly. Naopak Stalin to považoval za velmi nebezpečné a chtěl zachovat unitární stát s kulturní autonomií národů, nebo alespoň federaci. Leninova prestiž ve straně však byla obrovská, byl faktickým i formálním vůdcem. Proto Stalin ustoupil, nic jiného mu ostatně nezbývalo. Tehdy to nikdo neřešil, všichni chtěli budovat a rozvíjet socialismus, ovšem tato část ústavy SSSR se ukázala jako časovaná bomba o desítky let později.

Zvětšování Ukrajiny

Lenin měl zřejmě Ukrajinu v lásce, protože hned ze startu k ní administrativně připojil jihovýchodní oblasti, které jí nikdy v rámci Ruského impéria nenáležely. Byla v nich významná ruská města Charkov, Doněck (tehdy Juzovka), Luhansk, Záporoží a další. Charkov byl dokonce až do roku 1934 hlavním městem celé Ukrajinské svazové republiky, až poté se jím stal Kyjev. Po druhé světové válce získal SSSR jako vítěz nad Německem další území. K Ukrajině se tehdy připojilo dalších šest oblastí na západě – jedna z nich na úkor tehdejšího Československa – Podkarpatská Rus. To byl v podstatě takový Stalinův dárek Ukrajině. Nakonec v roce 1954 nový vůdce SSSR Nikita Chruščov administrativně připojil poloostrov Krym, který ovšem zůstal autonomní a jeho příslušnost k Ukrajině nebyla zdaleka tak blízká, jako u všech ostatních oblastí. Nové území v menší míře získalo i Bělorusko a v ještě menší i Rusko – v podobě dnešní Kaliningradské oblasti.

Časovaná bomba pracuje

V době vlády Chruščova začal Sovětský svaz zaostávat a tento proces se zrychlil za vlády jeho nástupce Brežněva. V roce 1977 byla do ústavy SSSR vložena věta, že Komunistická strana Sovětského svazu je vůdčí silou státu. Jak klesala její podpora mezi obyvateli, vláda se snažila víc a víc držet soukolí silou. Komunistická strana byla tak ke konci existence SSSR jedinou spojující veličinou, držící svazové republiky pohromadě. A pak přišel rok 1991, kdy nakonec všechny z nich opustily z vlastní vůle společný stát. Sovětský svaz se rozpadl. Předposlední jej opustilo Rusko a úplně poslední Kazachstán. To byl důsledek konání Lenina v roce 1922, který se projevil o téměř 70 let později. Pokud by byl SSSR zřízen jako USA nebo Německo, kde jednotliví členové právo na samostatný východ ze společného státu nemají, nestalo by se to a nebyla by ani dnešní Ukrajina.

Z logiky věci je tedy konání ukrajinského režimu velmi sporné, Lenin zrovna této zemi velmi pomohl k samostatné existenci. Naopak Rusku kardinálně uškodil, protože díky jeho dílu tato země přišla o rozsáhlé území, které bylo dříve součástí Ruského Impéria.

Možná i proto je dnes Ukrajina tak chudá. Namísto rozvíjení průmyslu a obchodu se vládnoucí režim zabývá věcmi, které jejímu obyvatelstvu nijak nepomohou. A z toho důvodu pokračuje úprk obyvatelstva do všech okolních zemí za prací. Vracet se nechtějí a Ukrajina vymírá. Je tedy dost možné, že odstředivé tendence dalších oblastí budou zesilovat a tento stát se rozpadne. Na rozdíl od konce SSSR to ovšem nebude bez krveprolití, což dokazuje rok 2014 a vleklý konflikt na východě země s Doněckem.

 

Zdroje:

(1) Svatoslav Rybas - kniha Stalin: Krev a sláva, vydáno 2015 v Ottově nakladatelství

(2) sev.tv (zpravodajský web Ukrajina, Rusko)

 

Anketa

Ukrajina likviduje poslední památníky Lenina, paradoxně díky němu je dnes tak rozlehlá

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1