Martin Moudrý je jméno, které není třeba dlouze představovat. Tento autor se zapsal do podvědomí fanoušků české sci-fi vlastním podáním třetího dílu legendární Cesty krve původně od Jiřího Kulhánka (jenž sám deklaroval k nemalému zklamání české čtenářské veřejnosti, že třetí díl nebude, i kdyby na chleba nebylo).
K jeho dalším dílům patří např. Temné záblesky a nebo relativně nedávno na trh uvedený román Konec křížů. Dvoudílná záležitost Devátá sféra je momentálně posledním románem v řadě a Martin Moudrý si zde realizuje svoje v pravdě osobité vize akčních, hororově laděných textů.
Dezorientovaný démon
Vzhledem k tomu, že se ani druhým skokem nepodaří nic vyřešit a Martin se opět probouzí v jiném těle a navíc kromě jeho vlastních vzpomínek se mu v hlavě vynořují fakta, která by vůbec neměl znát, rozhodne se tomu přijít „na kloub“. Postupně se rozbíhá příběh pátrání po zdroji oněch podivných vědomostí a hledání původce zmařených sebevražd. To vše na cestě plné krveprolití a utrpení.
Druhý díl plynule navazuje na ten první, kulkou doprostřed čela z hlavně revolveru podivného mladíka, jenž se nikdy nemine.
Postupně se stále více odkrývá doposud „více-méně“ skrytá identita neznámého démona uvězněná v těle, nyní šestnáctiletého chlapce. Uvozovky jsou na místě, neboť po absorbování zhruba první třetiny druhého dílu je nad slunce jasnější, kým asi tak démon doopravdy je, a ti, kteří se nechají na skoro poslední stránce překvapit se slovy „No, tohle!“ by to rozhodně neměli ventilovat na veřejnosti.
Věřte mi, nemusíte znát jména všech padlých andělů (Astaroth, Azazel, Baal, Sammael a další a další) z paměti, abyste vydedukovali podle narážek a nahození v textu skutečnou identitu démonovu, opravdu to budete vědět všichni, ano, i ten maličký, který jiné věci nepochopil.
Sex všeho druhu
Zpátky ale k ději druhého dílu. Po relativně krátké úvodní pasáži, která se nese ve znamení získávání informací všeho druhu, sexu všeho druhu a násilí taktéž všeho druhu, následuje podstatně obsáhlejší pasáž, jejímž podtitulem by rozhodně mělo být ono autorovo oblíbené „Pomsta“.
A tak vyráží hrdina - napůl démon, napůl člověk - oděn v dobře padnoucí oblek a sluneční brýle ala MATRIX, s požehnáním nebes, vyzbrojen svatými zbraněmi do Deváté sféry s cílem zlikvidovat Lucifera.
Plněním tohoto záměru se hlavní hrdina zaobírá zbývajících zhruba 290 stránek a konec nad světlo nukleární exploze jasnější se jako odměna za trpělivost náhle, bez varování přiblíží, bafne na vás jako sousedovic pudl za plotem a po relativně krátkém doslovu je opravdu konec.
Žánrový transvestita
Původně celkem dost propagované splatterpunkové pojetí příběhu se právě po zhruba první třetině vytrácí do nenávratna a zatímco Jaff plynule souloží, styl a žánr se přesouvá do škatulky nesoucí nadpis horor-fiction, jehož typické znaky vyskakují po celé délce textu jako akné na pubescentově čele.
Jakmile se dosouloží a začne střílet, jako by proběhla spoře oděná dívka a mezi provazy pronesla cedulku s nápisem AKCE a tak pořád dokola. Připomíná to transvestitu, který oblečen do latexové kombinézy představuje zhmotnění ženského principu a hned po dráždivě předvedené show mu vzápětí z ohanbí vyklouzne…ruka svírající jablko.
Devátá sféra je o trochu lepší varianta Konce křížů, ale stejně obsahuje až příliš mnoho vaty a skutečně dobrá myšlenka trpí pod horami kouřících mrtvol. Dojem kazí i celá řada převzatých (anebo okopírovaných chcete-li) detailů jako třeba matrixovsky laděné postavy, prostředky jakoby Constantinovi z oka vypadly (archanděl Gabriel v ženském těle, démon v zrcadle…) a vůbec to vypadá, že Keanu Reeves je hned vedle Mistra autorovým mužem číslo dvě.
Shrnuto podtrženo
Shrnuto podtrženo se jedná o příběh s dobrou myšlenkou, slabšího provedení. Hledat nedostatky především technického charakteru by bylo plýtvání místem a o to tady asi nejde, je vidět, že autor je, jak sám deklaruje, nevoják ,a tak guláš vytvořený přehršlí smrtícího železa bez ladu a skladu napumpovaného do textu s jediným cílem, čím více tím lépe, nevypadá zas až tak otřesně.
Faktickým mínusem bude již zmíněná vata, a to ať již ta cukrová v neustálém dokola omílaném sexu a nebo ta „nepředstavitelná“ – jakoby se autorovy vykouřily ostatní přívlastky z hlavy, cokoli „nad rámec“ bylo buď nepředstavitelné, nebo nepopsatelné. Dalším výrazným nedostatkem je nepropracovanost detailů, osobně se domnívám, že více přípravy by neuškodilo.
Posun k lepšímu je naopak znát především z dialogů a zejména sarkastické hlášky místy nabírají solidních parametrů opravdových mistrů akčně laděné literatury.
Literární onanie
S texty Martina Moudrého je to jako s onanií. Dobrý na ukrácení dlouhé chvíle, když vás nikdo nevidí, má to v sobě nádech konzumace zakázaného ovoce - ve skutečnosti je však neškodná, nikdo se s tím na veřejnosti nechlubí, ale zkusil to každý a originál je zkrátka originál.
Martin Moudrý: Devátá sféra, vydalo nakladatelství Leonardo, Ostrava 2009, brož., obálka Martin Izák,376 stran, 249 Kč.
Hodnocení: 4/10
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 48