MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

LSD

Drogu známou pod názvem LSD připravil poprvé švédský vědec jménem Albert Hofmann roku 1938. Doktor Hofmann však rozhodně nechtěl přinést světu novou návykovou látku. Snažil se najít vhodný lék, který by tlumil bolesti při porodu. Že Hofmann místo léku připravil novou drogu, na to přišel sám za pět let, kdy na sobě vyzkoušel i její účinky.

 

Viagra

Viagra, prostředek na podporu erekce, byla také objevena náhodou. Viagra měla být zprvu léčebným přípravkem používaným při angíně. Měla také sloužit jako lék snižující krevní tlak. Místo toho všeho se však u mužů objevila silná erekce.

 

Lepící papírky a náplasti

Roku 1968 přemýšlel doktor Spencer Silver o tom, jak vyrobit pevné pojivo, které by se dalo využít při konstrukci letadel. Téhož roku vyrobil lepidlo, které dokázalo silně lepit až do té chvíle, než na něj byl vytvořen tlak, tedy do té doby, než chcete lepící papírek odtrhnout třeba od papíru. Toto lepidlo se využívá také u náplastí.

 

Nerezová ocel

Nerezová ocel, to je vynález anglického hutníka jménem Harry Brearley. Tento muž se snažil vyrobit vhodný materiál pro zhotovení hlavní zbraní. A tak se na světě objevila nerezová ocel. Zhruba o deset let později se začaly z tohoto materiálu vyrábět příbory. A dnes má nerezová ocel všestranné využití.

 

Superlepidlo

Superlepidlo, které cokoliv kamkoliv přilepí, a již to neodlepíte, je vynálezem amerických fyziků. Ti v laboratoři pracovali na vysoce kvalitním plastu, který ba našel využití v hledí zbraní vojáků bojujících ve druhé světové válce. Místo toho v roce 1942 vynalezli superlepidlo.

 

Plastelína

Plastelínu vyrobili Joseph a Noah McVickerovi. Tato dvojice provozovala společnost na výrobu mýdel. Plastelína měla původně sloužit jako čistící prostředek na tapety, dnes však plní jiný účel.

 

Pružiny slinky

Vynálezcem takové pružiny je námořnický inženýr jménem Richard James. Ten chtěl vyrobit speciální pružinu, která by byla schopná stabilizovat polohu věcí na lodi. Jednou prý Richard James omylem svůj výrobek shodil ze stolu a sledoval, jak se pomalu posunoval po podlaze. Richarda zaujalo, jak se pružina přesypala a poté zase hned postavila. V tu chvíli údajně běžel za svou ženou, aby mu pomohla z jeho vynálezu vytvořit hračku pro dítě.

 

Inteligentní plastelína

Inteligentní plastelína vznikla náhodou. V době probíhající druhé světové války byl všeobecný nedostatek gumy, ze které se tehdy mělo vyrábět velké množství věcí. Mnoho amerických firem se proto snažilo vyrobit nějakou vhodnou náhradu gumy. Jistý James Wright spojil silikon s kyselinou boritou, a tak vlastně vyrobil inteligentní plastelínu.

 

Teflon

Otcem teflonu je chemik jménem Roy Plunkett. Ten teflon vyrobil v roce 1938. Tehdy chtěl objevit a používat nějaký nový druh chladiva. A místo toho vynalezl materiál, na který se nic nepřilepilo.

 

Umělé sladidlo

Umělé sladidlo je také náhodným objevem. Vynálezce jménem Constantin Fahlberg experimentoval s uhelným dehtem, chtěl vědět, jaké může mít využití. Jednoho dne si všiml, že po manipulaci s dehtem mu zůstává na rukou sladká chuť. A umělé sladidlo bylo za chvíli na světě.

 

Dámské vložky

Dříve než plnily dámské vložky účel jako dnes, sloužily jako speciální obinadlo pro vojáky v armádě. Do armády se tyto produkty dodávaly pod názvem Cellucotton. Po čase se však ze zvláštních obinadel staly dámské vložky v pravém slova smyslu. Dámské hygienické potřeby pak nesly název Kotex.

 

Rentgen

Wilhelm Röntgen prováděl experimenty s katodovými trubicemi, tedy se zvláštními vakuovými baňkami opatřenými fosforeskujícím stínítkem. Zanedlouho přišel Röntgen na to, že trubice nevyzařují obyčejné světlo, ale zvláštní neviditelné paprsky, které mohou projít dřevem, papírem a také lidskou kůží. Tyto paprsky nazval písmenem X, tedy jako neznámé. A dodnes mají rentgenové paprsky anglické označení X-Ray.

 

Žvýkačka

Žvýkačky znají lidé od 70. let 19. století. V této době pracoval jistý Thomas Adams na výrobě materiálu, který by mohl nahradit gumu. A vynalezl žvýkačku. Zanedlouho po tomto objevu založil Adams společnost s názvem Adams New York Chewing Gum a rozjel výrobu žvýkaček ve velkém.

 

Coca-Cola

Coca-Cola neměla být původně jenom obyčejným nápojem, ale jakousi zvláštní alternativou pro lidi závislé na morfiu. Dále měla Coca-Cola působit proti bolestem hlavy a mírnit stavy úzkosti. V souvislosti s tímto nápojem je třeba také zmínit, že v jeho původním receptu byla v nemalém množství zastoupena látka používaná na výrobu kokainu.

 

Kardiostimulátor

Kardiostimulátor, vynález amerického inženýra jménem Wilson Greatbatch, měl původně sloužit pro nahrávání zvuku lidského srdce. Američan brzy přišel na to, že přístroj má své využití také v případě srdečního onemocnění. Kardiostimulátor otestoval úspěšně na zvířatech a po nějakém čase přístroj dokázal prvnímu pacientovi prodloužit život o 18 měsíců.

 

Celofán

Celofán je vynálezem švýcarského chemika jménem Jacques E. Brandenberger. Ten prý jednou v restauraci omylem rozlil víno na ubrus - v tu chvíli ho napadlo, že by bylo dobré vyrobit ubrus z materiálu, na kterém by nelpěly tekutiny. A z tohoto nápadu vznikl celofán.