MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Někdy se na svou paměť ovšem nemůžeme spolehnout a nevzpomeneme si ani, pro co jsme šli vlastně do obchodu. Paměť je mnohem záhadnější, než si myslíme.

Rozeznáváme hned několik druhů paměti. A náš mozek dokáže v každé z nich zvláštním způsobem redukovat její obsah. Lidská paměť se stala předmětem studia řady psychologů a biologů. A tito odborníci přišli na to, že třeba takové zapomínání je zcela běžným procesem, který je dokonce nezbytný pro správnou funkci mozku.

Záludné dveře

Možná i vy patříte k té skupině lidí, která poté, co vejde do místnosti, zaznamená selhání krátkodobé paměti. Zkrátka si nedokážete vzpomenout, proč jste do dané místnosti vlastně vstoupili. Odborníci došli k závěru, že za to mohou dveře. Samotné projití dveřmi totiž mozku signalizuje, že se stane něco nového. Tento akt pak z naší paměti vymaže předchozí myšlenky, což má za následek právě ztrátu paměti.

Psychologové to vysvětlují tak, že vstup do dveří náš mozek zaznamená jako jakousi „hranici událostí“. Tento zlomový okamžik mezi sebou odděluje jednotlivé činnosti, z nichž nejnovější jsou pro mozek důležitější.

Dočasná ztráta paměti

Je vědecky dokázáno, že určité činnosti způsobují dočasnou ztrátu paměti. K těmto činnostem patří třeba sex. Možná i vy si po pohlavním styku nevzpomínáte na to, co jste celý den dělali, natož třeba na uplynulý týden. Ovšem nanejvýš za pár hodin si na vše vzpomenete, vaše paměť zase začne normálně fungovat. Vědci zatím tento jev nedovedou nijak vysvětlit.

Zapomenuté vzpomínky

Náš mozek může mít uložené v paměti vzpomínky, o kterých už ani nevíme. Dokazuje to případ ženy, kterým se odborníci zabývali. Dotyčná žena zaznamenala sluchové halucinace. Vybavila se jí konkrétní píseň, kterou ale neznala. Jiní lidé však píseň poznali. Co na to říkali vědci? Ti se domnívají, že žena píseň musela v minulosti znát a časem na ní zapomněla. Odborníci se na základě tohoto případu začali zajímat o to, jak si vlastně mozek poradí se vzpomínkami, které už jsme zapomněli. Kde jsou v mozku uložené a proč si je vybavíme, když si je vlastně nepamatujeme?

Vzpomínky z dětství

Jenom s obtížemi si vybavujeme vzpomínky z našeho raného dětství. Většinou si nepamatujeme, co jsme zažili během prvních pár let svého života. Vzpomínky máme až na dobu od tří či čtyř let našeho věku. Vědci zjistili, že se v mozku malých dětí v útlém věku vzpomínky vytvářejí, ovšem mozek je velmi brzo z paměti vytěsní. Odborníci tento jev vysvětlují například tak, že k tomu dochází z důvodu růstu a vývoje mozku.