Tajemství sluneční soustavy

Nikdo si toho příliš nevšímal, protože kondenzace helia, vodíku a vesmírného prachu není nic, na co by obyvatelé vesmíru nebyli zvyklí.

Začaly se vytvářet molekuly, které samy sebe nedokázaly unést. Molekulární mrak se zhroutil. Následovalo horko a pořádný vesmírný zmatek. Nakonec se zrodila hvězda – naše Slunce.

Nevíme, jak se tento proces nastartoval. Možná k tomu přispěla exploze blízké hvězdy. Jak už bylo řečeno, nešlo o nic výjimečného. V třináctimiliardové historii Mléčné dráhy se něco podobného stalo mnohokrát.

Slunce skutečně v měřítkách vesmíru není nic výjimečného. Jenže se kolem něj vytvořily planety. Jedna z nich se jmenuje Země a obývají jí bytosti, mající všetečné otázky a titěrný rozum na to, aby je dokázaly opravdu uspokojivě zodpovědět.

Jak vznikla sluneční soustava?
Když se podíváte na planety v našem solárním systému, vězte, že se jedná o pokrevní příbuzné, které vznikly ze stejného molekulárního mraku, jehož kolaps způsobil vznik Slunce.

Vypadá to jaké náhoda, ale zkuste odebrat jednu část sluneční soustavy – a zhroutí se celá. Je to totiž ta nejpromyšlenější architektura, jakou známe, ale nedovedeme napodobit.

Jak to, že jsou Slunce a Měsíc napohled stejně velké?
Je to jeden z nejlepších kusů přírodního divadla. Pokud předpokládáme, že strávíte celý svůj život na jednom místě na světě, máte šanci ho zhlédnout v průměru jednou, maximálně dvakrát. Ale stojí to za to. Zatmění Slunce. Měsíc ho dokonale překryje a jediné světlo proudí měsíčními krátery.

Za to, že je to vůbec možné, vděčíme další „náhodě“. Slunce má 400x větší průměr než Měsíc, ale je zároveň 400x vzdálenější. Díky tomu vypadají na obloze stejně veliké.

Existuje Planeta X?
Ačkoliv si myslíme, že jsme sluneční soustavu prozkoumali skrz naskrz a víme naprosto vše o její dokonalé konstrukci, můžeme se úplně klidně mýlit.

Řada vědců tvrdí, že existuje jakási Planeta X, na níž jsme ještě nepřišli, a až ji objevíme, bude to ještě větší pecka, než když jsme v roce 1930 kápli na Pluto. Planeta X má údajně velikost Marsu či dokonce Země a mohla by být naší hroudě nejbližší.

Odkud pocházejí komety?
Jen málo vesmírných úkazů vzbuzuje takový obdiv a strach zároveň jako právě komety. Lidé se na ně s úctou dívají, přisuzují jim nejrůznější prorocké schopnosti a leckdo je má za živé bytosti. Ve skutečnosti jde celé aglomerace ledu a prachu. Není však jasné odkud pocházejí a jejich nepravidelné zjevování se na nebi dává vědcům oprávnění se domnívat, že o okolí sluneční soustavy skutečně nevíme prakticky nic.

Jak to skončí?
Z pohledu Sluneční soustavy žijeme dnes v tom nejnudnějším období. V podstatě nic se neděje. Ale tak to nemůže zůstat. Poměrně dobře víme, že Slunce určitě vyhasne za zhruba šest miliard let. Té doby se ale pravděpodobně lidstvo nedočká, jelikož se něco pokazí nebo prostě jen „stane“ ještě předtím.

I ty nejdrobnější odchylky, které mají šanci se vyvíjet milióny a miliardy let, mohou způsobit kolaps sluneční soustavy. A kdo ví, třeba spustí něco zcela nového.