Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Upíří žena / foto: shutterstock

Jak naši předci poznali upíra a co dělali proto, aby nevstal z hrobu

Vampyrismus je téma, které v minulosti děsilo, zatímco dnes představuje senzaci. Jak se ale na upíry dívali naši předci? Čeho se báli a jak se proti nim bránili? 

Jak poznat upíra?

Dnes již víme, že upíři jsou jen děsivé postavy z knih, filmů a "pohádek" pro dospělé. V minulosti to však bylo jinak. Pokud se objevil člověk, který se jakkoli vymykal normálnosti, stal se podezřelým. Nejčastěji to byl upír nebo čarodějnice. Stačilo být příliš bledý, nečekaně krásný, mít výjimečně schopnosti, nebo naopak být nemocný, fyzicky či psychicky postižený apod. Někdy stačilo jen aby měl člověk nadměrné ochlupení na těle, nebo měl huňaté a srostlé obočí. 

Krvelačný upír
Krvelačný upír – Zdroj: Shutterstock.com

Jak vypadal upír v hrobě?

Lidé měli strach, aby se tyto již za života podezřelé osoby nevracely z hrobu mezi živé. Proto někdy hroby otevírali, aby zkontrolovali "stav" mrtvého. Kontrolovali se i sebevrazi, lidé, kteří byli stále zdraví a pak nečekaně onemocněli a zemřeli, nebo nemluvňata, která zemřela nepokřtěná.

Pokud "byl" z nebožtíka upír, mohla mrtvola vypadat stále jako by jen spal, bez hnilobných procesů. Mohl být pěkně zakulacený (napitý krví - ve skutečnosti nafouklý hnilobnými plyny), mít krev v ústech, vypadal, jako by mu i po smrti stále rostly vlasy a nehty. I to se dá vědecký vysvětlit, stejně jako vyhlazené vrásky a mladistvý vzhled. 

Atraktivní upríka
Atraktivní upírka – Zdroj: Shutterstock.com

Protivampýrská opatření

Aby takový nebožtík nemohl vstát z hrobu a škodit živým, podnikala se různá opatření, označovaná jako protivampýrská. Mohla se provozovat jak na nebožtíkovi, co nečekaně rychle zemřel, nebo byl zavražděn, popraven atd., ale také na lidech, jejichž hrob byl dodatečně otevřen a oni nevypadali dostatečně mrtvě - viz výše. 

Nebožtíci byli ukládání do speciálních poloh - např. na břicho. Až se budou hrabat z hrobu ven, zahrabou se ve skutečnosti hlouběji do země. Jejich hlava mohla být uťatá a pohřbena jinde, nebo se vložila nebožtíkovi mezi kolena. Výjimkou nebylo ani vyjmutí srdce, nebo jeho probodnutí dřevěným kůlem. Často se svazovaly ruce i nohy - třeba růžencem, nebo se na hruď a končetiny pokládaly velké kameny, aby nebožtíka udržely v zemi. Mnoho z těchto způsobů bylo doloženo i na kostrách objevených u nás v Čechách či na Moravě. Např. v roce 2000 v Českém Krumlově, kde archeologové odhalili několik hrobů s protivampýrským jištěním. 

 

Zdroj: 

https://www.denik.cz/z_domova/upiri-vampiri-cesko-spanek-povery-20200128.html

Giuseppe Maiello, Vampyrismus a Magia posthuma, Praha 2014.

Jak naši předci poznali upíra a co dělali proto, aby nevstal z hrobu

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!