MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Farmaření bez námahy 

Digitální hry v podobě různých zahrad nebo farem nejsou žádnou extra novinkou. Už před lety běžel takzvaný FarmVille, což byla oblíbená hra zejména na Facebooku. V současné době však nemusíte být na této sociální síti zaregistrovaní, abyste si mohli zahrát podobnou hru. V obchodech na chytrých telefonech, ať už máte Android nebo iPhone, najdete řadu podobných her, z nichž si můžete vybrat tu, která vám bude nejvíce vyhovovat. V jedné si obděláváte malou zahrádku a postupně rozšiřujete plody, v jiné se staráte i o zvířata, jako jsou slepice, krávy, prasata, ovce nebo kozy. V jiné zase můžete zkusit farmaření ve velkém a vybudovat skutečně velký podnik, který bude generovat velké (virtuální) peníze. 

Tyto hry představují zábavu a zároveň nám pomohou se odreagovat. Přitom můžeme mít pocit, že vykonáváme nějakou práci. Vždyť přece generujeme zisky, i když virtuální, a sklady se nám plní ovocem, zeleninou nebo živočišnými produkty. Jak se na digitální farmaření dívají psychologové?

Proč nás farmaření v mobilu tak baví 

Podle psychologa Jamieho Madigana nám přináší tato imaginární práce větší uspokojení než ta opravdová. Nenadřeme se při ní, odpočineme si, a přitom máme pocit z dobře vykonané práce. Zároveň však nedochází k bezmoci a nejistotě z případného neúspěchu, které by ve skutečném životě mohly mít až fatální důsledky. Svou roli hraje také to, že jsme se nerozhodli pro účast v této hře kvůli výplatě, ale z vlastní vůle. Jsme vnitřně motivovaní a hra nás baví, proto nás stále více láká trávit s ní čas. Podle tohoto psychologa nám hry poskytují jasné cíle, jednoznačnou zpětnou vazbu, vítězné výzvy a předvídatelné odměny. Tedy to, co mnozí z nás ve vlastním zaměstnání postrádají.

Odkaz předků 

Další zajímavostí je, že hry mohou působit i terapeuticky. Jamie Madigan tvrdí, že obsahují hned několik prvků, jež v nás vyvolávají emoce. Většina těchto her má na pozadí příběh, kterým vše začíná. My coby hráči se ocitáme v roli např. vnuka nemocného dědečka, který nám předává jakési dědictví – obvykle zapečetěnou obálku. Tato obálka představuje novou životní volbu, nový životní směr. Můžeme se spolu s ním vzdát běžného moderního života, od všeho utéct do přírody a na farmu, kde začneme budovat zcela nový život v souladu s přírodou. Zároveň tak pokračujeme ve stopách dědečka, což může přinášet určité uspokojení. 

Právě tento příběh prý podle psychologů, ale také recenzentů, kteří hry hrají, poskytuje terapeutický účinek. Jako hráči opouštíme fabriky, nudné kanceláře nebo zkrátka problémy všedního dne a pouštíme se do zcela nové práce, která nás fyzicky neutahá, ale přinese uspokojení v podobě dobrých výsledků. Tyto hry nám podle psychologů mohou přinést pozitivní zpětné vazby a zlepšit náladu. Kritici však poukazují na to, že jako hráči těchto her jsme pouze vyměnili reálné povinnosti za digitální. Je tedy důležité, abychom kouzlu digitálního farmaření nepropadli příliš a netrávili s ním extrémní množství času na úkor běžného života.

Zdroj:

100 + 1, 8/2024, str. 32 - 33